published in: Vesmír 78, 1999: 295
Pravdivá robinsonáda?
Pavel Hošek
Deník
Roberta Druryho poprvé vyšel roku 1729. Je to napínavý, místy až
neuvěřitelný
příběh mladého námořníka, který se nešťastnou náhodou ocitl v zajetí
ostrova
Madagaskar.
Roku 1703 ztroskotala u jižních břehů Madagaskaru loď jménem
Degrave.
Posádka byla zmasakrována. Vyvázli jen nemnozí a ti se „ocitli v rukou
barbarských domorodců“. Byl mezi nimi i patnáctiletý Drury, který pak
prožil
na ostrově více než 14 let a vrátil se do Anglie.
Takto se to líčí ve zmíněné knize. Již od počátku její existence
se však vedou spory o pravdivost jejího základu. Někteří odborníci se
například
domnívají, že jde o dílo známého romanopisce Daniela Defoa, autora
Robinsona
Crusoa. Jiní soudí, že mohl knihu jen redigovat.
Druryho příběhy a pozorování života domorodých obyvatel, popisy
mnoha podivuhodných rituálů, záznamy jejich zvyků a obyčejů a nesčetné
další podrobnosti dělají z knihy unikátní zdroj etnografických
informací.
A řada etnografů také z „Druryho“ skutečně čerpá (některé drobnosti v článku
o aloalo v něm také mají svůj původ). Jeho kniha má v literatuře o
Madagaskaru doslova výsadní postavení. Bylo by proto poněkud smutné,
kdyby
se ukázalo, že jde o pouhou fikci.
V posledních sedmi letech působila na jihu Madagaskaru
anglo-malgašská
expedice vedená Mikem Parkerem Pearsonem. Snažila se zjistit, jak to
doopravdy
s Druryho příběhem na Madagaskaru bylo. Pearson se přiklání spíše k
názoru,
že celý příběh má reálný základ. „Pobývali jsme na stejných místech – u
stejných řek a ve stejných horách – a sledovali jsme stejné zvyklosti,
tradice a praktiky na stejných místech,“ říká. Jeho výprava nalezla
také
dvě děla a jiná expedice rovněž část zvonu. Vše pochází z lodi vyrobené
v Anglii někdy mezi lety 1660 a 1750. Pearson soudí, že předměty
pocházejí
z plachetnice Degrave. (National
Geographic 195, 1999/1; komentované vydání Druryho deníku z roku
1897)
