published in: Vesmír 77, 1998: 476
Madagaskarští dinosauři vypovídají o postavení kontinentů
Současný model rozpadu Gondwany na dnes známé kontinenty je založen
hlavně na geofyzikálních nálezech. Většinou se udává (např. P.
Rabinowitz,
1983, M. Coffin, 1986, 1987, 1988, nebo B. Storey, 1995), že k oddělení
Antarktidy od indomadagaskarské pevniny došlo před 125 miliony let, k
separaci
Jižní Ameriky a Afriky před 100 miliony let a k odlomení Madagaskaru od
indického subkontinentu před 85–90 miliony let. Biogeografických údajů,
které by ho mohly upřesnit nebo naopak zpochybnit, je velmi málo.
Užitečné
by byly zejména takové případy, kdy určitá skupina živočichů nebo
rostlin
obývala rozsáhlý areál, sahající přes několik dnešních kontinentů.
Vhodnými
kandidáty jsou např. dinosauři, neboť, jak se dnes soudí, až do konce
spodní
křídy žili tito plazi velmi kosmopolitně.
Dinosauří fosilie z okolí města Majungy na Madagaskaru (formace
Maeverano) jsou známy již více než sto let. Různé fragmenty z těchto
vrstev
ukázaly, že zde během svrchní křídy žily nejméně tři druhy dinosaurů –
sauropodní Titanosaurus madagascariensis, teropodní Majungasaurus
crenatissimus a pachycefalosauní Majungatholus atopus.
Nedávno byla v naplaveninách majungského bazénu objevena celá, velmi
dobře zachovalá lebka druhu M. atopus. Díky ní a některým
dalším
nálezům se ukázalo, že M. atopus je příbuzný některým
abelisaurním
plazům, kteří jsou nalézáni v Jižní Americe. Současný výskyt těchto
plazů
v Americe, Indii a na Madagaskaru by ale naznačoval, že pevninský most
mezi Indií a Antarktidou musel existovat mnohem déle, než se dosud
předpokládalo.
Někteří autoři proto uvažují o spojení přes kerguelenskou desku. Je
dokonce
možné, že „suché“ spojení mezi většinou gondwanských pevninských desek
existovalo až do konce druhohor. (Science 
280, 1048, 1998)
Pavel Hošek
 |
Rekonstrukce
hlavy
dinosaura druhu
Majungatholus atopus
nalezeného na Madagaskaru
ve vrstvách ze svrchní křídy |
