Pravidla hry

Způsob zápisu

K popisu hry se používá dvou typů zápisu. V moderním pojetí se podobá zápisu v šachu nebo dámě. Pohyb kamene z průsečíku 3d do průsečíku 3e se zapíše jako 3d3e. V tradičním pojetí mají průsečíky svá čísla: a5 až i5 od 1 do 9, a4 je 10, b4 11 … až po i1 což je 45. Zde budeme pro větší přehlednost používat moderní zápis.
Údaj za dvoujtečkou označuje soupeřovy odebrané kameny (třeba d4d3:d2,d1 značí, že tahem d4d3 byly ze hry vyřazeny kameny na pozicích d2,d1). Protože se ale při každém tahu, při němž se odebírá, odebírají všechny kameny na příslušné linii, je možné zápis zkrátit [např. d4d3(+2) značí, že byly odebrány dva kameny přiblížením; d3c3(-1), že byl odebrán jeden oddálením].
Jednotlivé tahy odděluje středník. Při sérii tahů jednoho hráče se zápis zkracuje a u druhého a dalšího tahu se vždy zapisuje jen výsledný průsečík [např. d4d3(+2)-c3(-1)-d2(+1)-e3(-1)]
 

Základní postavení

Hrací plocha se skládá z průsečíků sítě 9 svislých, 5 vodorovných čar a 10 uhlopříčných čar (obrázek 1).
 
obrázek 1
 
Ve výchozím postavení má každý hráč 22 kamenů, které jsou rozmístěny podle obrázku 2.
 
 
obrázek 2
 

Vlastní hra

Začíná bílý. V každém tahu smí hráč posunout jeden kámen na některý z nejbližších sousedních průsečíků, ať již vodorovně, svisle nebo po diagonále; kupředu i dozadu. Pozor – ne všechny uhlopříčné pohyby jsou dovoleny, smí se jen tehdy, spojuje-li průsečíky uhlopříčná čára (a1b2 je kupříkladu správny tah, ale a2b1 není možné).
Při tahu lze protivníkovi sebrat (vyřadit ze hry) kameny, které leží na linii pohybu. Lze tak učinit dvěma způsoby:
braní přiblížením: jestliže jeden z hráčů přisune svůj kámen ke kameni protivníka, vezme mu všechny kameny, které leží ve směru pohybu (např. při prvním tahu d2e3 vezme bílý černé kameny na pozicích f4 a g5).
braní oddálením: Jestliže jeden z hráčů oddálí svůj kámen od kamene protivníkova, odebere mu všechny které leží na linii kamene od kterého se oddálil (např. bílý tahem e2e3 sebere e4 a e5, černý v následném tahu f4e5 sebere kameny na pozicích g3, h2 a i1).
Při jednom tahu nelze současně brát oddálením i přiblížením. Jestliže je možný obojí způsob, hráč si musí vybrat jen jeden z nich [kupříkladu bílý při prvním tahu d3e3 může brát černý kámen na pozici f3 (přiblížením) nebo na c3 (oddálením)].
Ne každým tahem je nutné brát nějaké soupeřovy kameny, avšak je-li to možné, musí hráč tahnout tak, aby nějaké kameny sebral. To platí i pro zahajovací tah hry. Braní se nelze vyhnout (podobně jako třeba v dámě). Jestliže hráč po tahu, při němž odebere soupeřovi kameny, může stejným kamenem tahnout po jiné linii tak aby odebral další soupeřovy kameny, může tak učinit ihned a nečekat až na další tah. Tak je možné učinit hned za sebou několik (sérii) tahů, aniž by se dostal ke slovu soupeř. Tyto doplňkové tahy nejsou povinné; hráč jich může udělat jen tolik, kolik uzná za vhodné. Povinný je pouze tah první. Podmínkou při doplňkovém tahu je, aby kámen při každém dalším posunu změnil směr a rovněž není možné, aby se kámen vrátil po stejné linii zpět. Kámen, kterým hráč provede sérii tahů se při nich nikdy nesmí vrátit na výchozí pozici ani na žádný průsečík, na který vstoupil během série. Odebrané soupeřovy kameny jsou z hrací plochy odstraňovány vždy po každém jednotlivém tahu v sérii, takže kámen, který provádí odebírání se může během série dostat i na průsečíky, které byly před zahájení série obsazeny soupeřovými kameny. Příklad: Bílý otevírá hru tahem d3e3:c3. Černý pak může hrát d4d3:d2,d1; d3c3:e3; c3d2:e1; d2e3:c1 (nebo může přestat po kterémkoliv tahu ze série).
 
obrázek 3
Na obrázku 3 má každý z hráčů 7 tahů, kterými může začít.
Bílý může hrát b2b3(+1), c3d2(-1), c3d3(+3), e1f1(-1), e1e2(+1), e1f2(+1) nebo h4i5(-1). Jestliže začne tahem e1f1(-1), nemůže pokračovat f1g1(+1), protože odebrání dalšího kamene při stejném tahu vyžaduje změnu směru. Možná je série tahů e1f1(-1)-f2(+1)-g1(-1)-g2(+1). Jinou možností je c3d3(+3)-d2(+1), or c3d2(-1)-d3(-1). Všimněte si, že se v žádném případě nesmí vrátit na c3. A nesmí také v žádném případě udělat takový tah, kterým by nevzal žádný soupeřův kámen – takový tah (třeba e1d2) neni povolen, je–li možné hrát jinak a odebrat soupeřovy kameny.
Černý může hrát b4a5(-1) (tím sebere pouze kámen na c3 ale ne na e1, protože je před ním prázdný průsečík d2), b4b3(+1) (a může pokračovat -a3(-1) přeje-li si), d1c1(-1) (a může pokračovat -c2(+1), or -c2(+1)-d2(-1) přeje-li si), e3d3(+1), e3e2(+1), g3f2(+1) nebo g3f2(-1). Jestliže bude hrát g3f2, musí vzít jeden z kamenů e1 a h4, ale ne oba a nemůže v doplňkovém tahu skočit druhý z obou, protože by porušil pravidlo o nutné změně směru při doplňkovém tahu. Ani černý nemůže udělat žádný z tahů, kterým by neodebral soupři žádný kámen (např. f3f2), protože má na výběr tahy s braním.
Hru vyhrává ten hráč, který soupeři dříve sebere všechny kameny z hrací plochy. Jestliže oboum stranám zbývají nějaké kameny a žádný z hráčů není schopen dalšího braní, domluví se hráči na remíze.
Formální zápas fanorony sestává z 10 her, kdy každý z hráčů začíná jednotlivé hry vždy odlišným tahem z 5 možných otevření (každý hráč hraje 5× s bílými a 5× s černými kameny). Tradiční malgašská hra vyžaduje, aby poražený byl potrestán ještě hrou zvanou vela [malgašsky dluh či závazek]: hráč, který vyhrál odstraní 17 po sobě jdoucích kamenů a pak zkouší vyhrát s pěti zbývajícími.

Poznámka: Fanorona bývá často popisována v různých herních příručkách a sbírkách stolních her. Bývají tam vysvětlována i její pravidla. Autoři se často dopouštějí dvou omylů:
1. Často se tvrdí, že při zahajovacích tazích není povinné hrát tak, aby byly soupeři odebrány kameny. To není pravda. Vždy – tedy i při zahájení – mají přednost tahy, které berou kameny a jsou-li možné, nelze tahnout bez braní.
2. Často se také tvrdí, že první tah černého nesmí být série (ale jen jediný tah bez doplňkových). Není to pravda. Nejen že jsou takové sériové tahy přípustné, ale dokonce mají jména v klasické malgašské literatuře o fanoroně.

Příklad hry

Sehráno roku 1993. Bílé kameny Michael Keller; černé kameny Aldo Kustrin
 
  bílý černý
1. f2e3(+2) (Toto otevření se v malgaštině jmenuje havanana.) d5d4(+3)
2. f1f2(+3) d4c5(-3)
3. e2e3(+2) c3d2(+1)-e2(-3)-e1(-1)-d1(+3) 
4. b3b2(-2)-c1(-1)-b1(-1) c4c3
5. Bílý se vzdal (jeho pozice by byla zničena po dalším tahu, který by musel vést kamenem na g3 – viz obr dole)
 

Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA
Domovská stránka Expedice LEMURIA