published in: Vesmír 77, 1998: 443

Suchomilná společenstva Madagaskaru a Mexika – podobnost nebo konvergence

Pavel Hošek

Asi nejpozoruhodnějším společenstvem rostlin a živočichů, jaké na Madagaskaru vzniklo, je tzv. trnitý buš (spiny bush, spiny desert, fort épineux; viz také Vesmír 73, 457 a 578, 1994/8 a 10). Vyskytuje se v jihozápadních oblastech ostrova, kde je po většinu roku převážně sucho. Krátké období dešťů přichází v prosinci až březnu. Intenzita srážek však dosti kolísá a v některých letech neprší skoro vůbec. Obrázek představuje jednu z jeho mnoha podob, v tomto případě však „doplněnou“ o kaktusy rodu Opuntia přivezené lidmi z Amerického kontinentu.
Velký vliv na konkrétní podobu společenstva mají mikroklimatické podmínky. Téměř každých pár kilometrů se rostlinná skladba druhů významně mění. Důležité je zejména podloží, a hlavně rychlost, s jakou odvádí vodu. Na místech, kde vystupuje na povrch vápenec, se vláha udrží jen velmi krátce a rostou tu pouze odolné druhy. Převažují sukulentní rostliny, které si ve svých pletivech dokážou vytvořit zásobu vody (typickým příkladem může být Pachypodium geayi na snímku vlevo dole). Ještě sušší jsou snad již jen písečné přesypy na samém jihu Madagaskaru a v úzkém pásu při pobřeží. Na takových místech přežívá jen pár nejodolnějších druhů. Vlhčí enklávy jsou typické sytě oranžovou lateritovou zemí a poznají se i podle hojnějšího zastoupení travin a nesukulentních bylin.
Srovnáváme-li trnitý buš s jinými „suchými“ společenstvy na jiných místech planety, nalezneme řadu podobností, ale i některé na první pohled patrné rozdíly. V souvislosti s Madagaskarem se např. často uvádí obdobný vzhled rostlin z čeledi Didiereaceae (z několika známých druhů jmenujme např. Alluaudia procera; to jsou ty podivné chapadlovité stromy na horním snímku) s rostlinami rodu Fouquieria rostoucími v severním Mexiku a na jihozápadě USA. Až podivuhodně shodnou růstovou formu mají Pachypodim geayi z Madagaskaru a Idria columnaris z dolnokalifornského poloostrova. A najdou se i další. Proto mnozí hned s oblibou tvrdí, že jde o celá konvergentní společenstva. Ale ono to tak jednoduché není. Ani stoprocentní druhová konvergence ještě nezaručuje konvergenci na úrovni společenstva nebo jiné ekologické jednotky (viz článek Davida Storcha).
Suchomilná společenstva severního Mexika a jihozápadního Madagaskaru se však i v mnohých rysech liší. V trnitém buši je nápadná tendence mnoha (i nepříbuzných) rostlin k „liánovitosti“. Nejrůznější rostliny (Cynanchum, Folotsia, orchideje rodu Vanilla) vytvářejí cosi, co lze nazvat dlouhé, tlusté, zelené hadice. Mají liánovité stonky bez listů, ztlustlé díky zásobním pletivům, v nichž shromažďují vodu. Přeměnu sluneční energie na organickou hmotu, kterou obvykle obstarávají listy, zajišťují podpokožkové vrstvy stonku. Pnou se po okolní vegetaci a na některých místech je jimi rostlinstvo doslova obaleno. Něco takového v Mexiku není.
Trnitý buš má naopak velmi málo „miniatur“, drobných forem zejména z čeledi kaktusů, které jsou typické pro Mexiko, kde se často dokázaly přizpůsobit velmi extrémním stanovištím. Tam, kde v Mexiku na kolmé a stále splavované stěně z drobivého podloží ještě bují život (např. Selaginella, Strombocactus ap.), je na Madagaskaru již mrtvo. Zatím se nenašel organizmus, který by odhalil tu správnou „fintu“.
 
trnitý buš (spiny desert) Trnitý buš v rezervaci Beza Mahafaly poničený introdukovanými kaktusy r. Opuntia
Pachypodim geayi Pachypodim geayi v okolí města Tongobory
Idria columnaris Idria columnaris na severu poloostrova Baja California v Mexiku
 

Podrobněji je o trnitém buši pojednáno v následujících textech:



 
Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA Zpět na obsah fotoseriálu
Domovská stránka Pavla Hoška Domovská stránka Expedice LEMURIA Obsah fotoseriálu