published in: Akvárium terárium 2, 2000: 56

Had v mraveništi

Jiří Bálek

Vidět hada v mraveništi většinou znamená spatřit pouze jeho mrtvolku v různém stadiu okosání. A proto mne to, co jsem pozoroval v březnu 1998, velice překvapilo.
Bylo to na okraji města Ihosy na Madagaskaru. Po vydatném podvečerním dešti jsme s kolegy vyrazili až za tmy na krátký průzkum okolí motelu Zahamotel. Hned za prvním bungalovem jsme objevili díru v zemi, z níž vylézali a do níž zalézali mravenci. Jaké však bylo moje překvapení, když mezi drobnými tělíčky mravenců vykukovala také hlava užovkovitého hada Madagascarophis meridionalis . Nedal se vyrušit ani kuželem svítilny a teprve, když jsme se přiblížili asi na půl metru, reagoval na náš pohyb a rychle zacouval zpět do díry. Po několika minutách začal opět vylézat a dokonce nám takto pózoval pro fotoaparát (ani fotoblesk jej nevyrušil) a pro videokameru (záběr je možno vidět na videokazetě Madagaskar, kterou vydal magazín Koktejl v listopadu 1998 [scénáře k videokazetě]).
Co vedlo hada k pobytu v mraveništi? Proč jej mravenci nenapadli? Odpovědi na tyto otázky nevím a mohu se jen domnívat, že výhodnost pro hada tkvěla v tom, že tak získal bezpečný úkryt a snad i přítomnost mravenců mohla přilákat myrmekofágní žábyči gekony Hemidactylus frenatus, jichž pobíhalo po zdech bungalovů velké množství), které zas mohly být potravou hadovi. S největší pravděpodobností ale nešlo o náhodu, neboť s podobným případem, i když ne tak prokazatelným, jsem se na Madagaskaru setkal ještě dvakrát.
Cestou z Etrobeke do Ampanihy potkáváme dvakrát na cestě ležícího hada rodu Leioheterodon (nejspíš Leioheterodon geayi). Pokaždé uteče dříve, než stačíme zastavit auto a dohonit jej. Vždy ale zmizí u velkých podzemních mravenišť. Z díry jednoho mraveniště dokonce trčí svlečená pokožka tohoto hada, což považuji za důkaz, že zde had přebývá.
S fenoménem soužití hadů a mravenců jsem se zatím v žádné literatuře nesetkal a budu vděčný, pokud se mi ozve někdo, kdo má podobné zkušenosti.
 

 
Poznámka webmastera:
Vztahy některých hadů a mravenců již byly v minulosti zaznamenány. Třeba průvodcem některých nájezdních mravenců v Africe je hádek Leptotyphlops dulcis, který proniká do jejich hnízd. Nutno zdůraznit, že tito mravenci staví hnízda z vlastních těl. Drobný a slepý had se orientuje čichem, hledá mravence podle jejich feromonových stop. V hnízdech pak požírá mravenčí plod. Není doposud známo, jak si zajišťuje bezpečnost před kusadly vojáků a dělnic.


Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA
Domovská stránka Expedice LEMURIA