published in: Chamaeleo 5, 1995: 43–61

Herpetologická pozorování expedice LEMURIA na Madagaskaru

(Herpetological Observation of the Expedition LEMURIA in Madagascar)
 

Jiří Bálek

V únoru až dubnu 1993 navštívila česká biologická expedice LEMURIA několik rozličných biotopů na Madagaskaru, kde prováděla herpetologická, entomologická, botanická a etnobotanická pozorování.
 

1. Úvod

Madagaskar je čtvrtý největší ostrov na světě - jeho rozloha činí 589 500 km2. Na poměrně nevelkém území najdeme však spoustu rozmanitých biomů. Můžeme se tu setkat s horským i nížinným deštným pralesem, se suchým tropickým pralesem, chladnými horskými borovými háji, savanou s termitišti a baobaby i s naprosto vyprahlou oblastí pokrytou tzv. trnitým bušem. Na samém jihu ostrova, u mysu Sv. Marie, jsou i písečné duny.
Ostrov vznikl oddělením od prakontinentu Gondwana v oblast dnešního somálského plató před 165 milióny lety, tedy v době vzniku jižní Ameriky. Díky dlouhému samostatnému vývoji se na něm vyvinulo společenstvo rostlin a živočichů vyznačující se vysokým stupněm endemismu (98 % druhů palem, 64 % druhů ptáků, 93 % druhů plazů a 99 % druhů madagaskarských žab nenajdeme nikde jinde na světě). Velká škála bioklimatických zón, rozmanitost biotopů a absence významnějších predátorů způsobily obrovský rozmach obojživelníků a plazů.  Z ostrova je uváděno kolem 170 druhů obojživelníků  (výhradně žab) a předpokládá se, že do roku 2000 jich bude až 250 (GLAW, VENCES,1994). Jen za poslední čtyři roky bylo popsáno více než 30 druhů žab a řada již objevených druhů teprve na popis čeká. Plazů tu žije na 290 druhů . Zajímavý je vztah Madagaskaru k blízké Africe a k Jižní Americe. Řada afrických taxonomických skupin na Madagaskaru chybí (Bufonidae, Pipidae, Lacertidae, Agamidae, Varanidae, Leptotyphlopidae, Elapidae, Viperidae a Pythonidae), ale naopak se tu vyskytují zástupci jihoamerických čeledi Iguanidae, podčeledi Podocneminae a tzv. „pravých hroznýšů“.
 

2. Materiál a metody

2.1. Navštívené oblasti

Expedice LEMURIA navštívila celkem 7 rozličných oblastí v období od 12. února do 4.dubna 1993 a to v tomto pořadí:
A. Jihozápad Madagaskaru    - Jedná se o nejsušší část Madagaskaru s ročními průměrnými srážkami 350 mm, které však spadnou během několika bouří v prosinci až únoru. Tehdy jsou tu i nejvyšší teploty, přesahující ve dne 40 °C, v noci klesají na 25 °C. Expedice navštívila oblast táhnoucí se podél pobřeží od Ifaty po Itampolo, zaměřila se však hlavně na 21 850 ha velké území zvané Hatokaliotsy. To se rozkládá nedaleko od pobřeží (2 až 15 km) na vápencovém Mahafalském plató. Rostlinný pokryv tu tvoří dosud neporušený tzv. trnitý buš (s dominantním porostem Didierea trolii, Alluaudia montagnaci a různých druhů akácií).
B. Nosy Be - Největší z ostrovů u severozápadního madagaskarského pobřeží. Až na jediný porost primárního pralesa v rezervaci Lokobé na jihovýchodním výběžku ostrova, je poměrně intenzívně zemědělsky využíván (pěstování ylang-ylangu, cukrové třtiny, kávy, vanilky, pepře apod.). Podnebí je teplé a vlhké po celý rok.
C. Montagne  d’Ambre  - Národní park na severu Madagaskaru (18 200 ha, nadmořská výška v rozmezí 850 až 1474 m. n. m.), tvořený dobře zachovalým primárním horským deštným pralesem, který ovšem končí s hranicí parku. Rozsáhlé odlesnění okolí (vlastně téměř celého severního výběžku Madagaskaru) způsobilo dokonce klimatické změny oblasti, která je nyní mnohem sušší než bývala před několika desítkami let. NP Montagne d’Ambre je tak nyní se svým stálým poměrně chladným a vlhkým klimatem jakýmsi pevninským ostrovem a zdejší flora i fauna je izolována bez možnosti migrace.
D. Ankarana - Rezervace na severozápadním Madagaskaru, tvořená krasovým územím porostlým zachovalým tropickým suchým lesem. Jádrem chráněného území je rozsáhlé těžko přístupné vápencové pohoří zvané místními domorodci „tsingy“.
E. Maroantsetra a Nosy Mangabe - Okolí zálivu Antongil na východě země je nejvlhčí oblastí Madagaskaru, neboť srážky přicházející z východu od Indického oceánu jsou zadržovány masívem Tsaratanana. Okolí obce Maroantsetra je protkáno sítí ramen delty řeky Antanambalana. Ostrov Nosy Mangabe, ležící asi 5 km od břehu, je rezervací s primárním deštným pralesem, bez jakýchkoliv stálých obyvatel. Má rozlohu 520 ha a kopce sopečného původu strmě stoupají od moře až do výšky 332 m.
F. Andasibe (Périnet) - Vesnice ležící přibližně v polovině cesty mezi Antananarivem a Tamatave  v horách Maromiza, ve výšce kolem 1000 m n.m., s příjemným podnebím (průměrné teploty  v  srpnu 14 °C, v lednu 24 °C). Je často navštěvována herpetology, kteří v jejím okolí v posledních letech objevili desítky nových druhů obojživelníků a plazů (např. Boophis viridis Blommers-Schlösser 1979, Mantella crocea Pintak & Böhme 1990, Phelsuma madagascariensis boehmei Meier 1982, Phelsuma pusilla hallmani Meier 1989 a Ithycyphus perineti Domerque 1986).
G. Antananarivo a okolí - Hlavní město Madagaskaru (přibližně 1,5 milionu obyvatel) se rozkládá na náhorní vrchovině v nadmořské výšce kolem 1 300 m.n.m. Maximální teploty v jižním létě se tu blíží ke 30 °C, v zimě klesají ke 20 °C (minima v té době mohou činit 10 °C).
 

2.2. Metody pozorování a identifikace

Pozorování jsem prováděl v průběhu celého dne, především však v brzkých dopoledních (8.00 - 10.00) a pozdních odpoledních a večerních hodinách (15.00 - 18.00). V 18.00 se na Madagaskaru poměrně rychle stmívá a další pozorování jsem tedy uskutečňoval se svítilnou. Zejména na suchém jihozápadě bylo úspěšné i prohledávání potenciálních úkrytů před žhavým sluncem (padlé kmeny, odchlíplá kůra, pod kameny). Většina zvířat byla nafotografována, často je nebylo nutné ani chytáním vyrušovat. Chycení jedinci byli po prohlédnutí, vyfotografování , příp. změření, opět vypuštěni zpět na téže lokalitě, kde byli nalezeni. Identifikace byla provedena částečně v terénu, z části pak po návratu podle fotografií a poznámek.
 

3. Výsledky

Během expedice LEMURIA 1993 bylo na lokalitách v sedmi částech Madagaskaru nalezeno a identifikováno celkem 9 druhů obojživelníků a 42 druhů plazů. Následuje výpis veškeré pozorované herpetofauny, s poznámkami k jednotlivým druhům, rozdělené podle navštívených částí ostrova.  Pouze v bodě A jsou uvedeny i druhy jejichž výskyt je pravděpodobný (týká se území Hatokaliotsy).

A. Jihozápad Madagaskaru

V této části Madagaskaru jsme věnovali největší pozornost území zvanému Hatokaliotsy, kde dosud nebyl systematický herpetologický výzkum nikdy prováděn a ani dostupné údaje o jednotlivých pozorováních na jihozápadě Madagaskaru o Hatokaliotsy nehovoří. Ojedinělé údaje existují z vesnice Itampolo, která se nachází blízko hranic území Hatokaliotsy. Proto jsou v následujícím přehledu uvedeny jak druhy expedicí nalezené v oblasti jihozápadního Madagaskaru, dále druhy námi přímo na území Hatokaliotsy nalezené (označ.**), tak i druhy jejichž přítomnost v Hatokaliotsy je pravděpodobná (označ.*).

CROCODYLIA
Crocodylidae
Crocodylus niloticus Laurenti, 1768 malgašsky zvaný „voay“ býval do konce 19.století na Madagaskaru velmi hojný a na mnoha místech dokonce uctívaný jako božstvo. Během kolonizace začal být pronásledován a po vyhlášení samostatnosti byl malgašským zákonem z roku 1962 označen za škodlivý druh. Tento zákon stále platí, přestože je dnes krokodýl na Madagaskaru velmi vzácný.
Lok.: horní tok řeky Onilahy (podle sdělení domorodců - neověřeno)

TESTUDINES
Cheloniidae et Dermochelyidae
Caretta caretta (Linné,1758)
Lok.: vesnice Beheloka (na břehu si s ní hráli děti)

Ve vodách Mozambického průlivu, který omývá břehy jihozápadního Madagaskaru lze předpokládat též výskyt další čtyřech druhů mořských želv: Chelonia mydas (Linné, 1758), Eretmochelys imbricata (Linné, 1766), Lepidochelys olivacea (Escholtz, 1829) a Dermochelys coriacea (Linné, 1766). Je pravděpodobné, že tyto želvy využívají neobydlených míst na pobřeží ke kladení vajec.

Pelomedusidae
Pelomedusa subrufa (Lacépéde, 1788) *
Obývá občasná jezírka na západě a jihu Madagaskaru.
Lok.: expedicí nebyla nalezena

Pelusios castanoides Hewitt, 1931 *
Obývá mrtvá ramena řek a jezera.
Lok.: expedicí nebyla nalezena

Testudinidae
Pyxis arachnoides Bell, 1827 *
Obývá ve třech poddruzích úzký pás pobřeží od Morombe na severu po Amboasary na jihu.
Lok.: jižně od vesnice Beheloka nalezeni tři jedinci náležející poddruhu P.a. arachnoides

Geochelone (Asterochelys) radiata (Shaw, 1802) **
Obývá 100 km široký pás podél jihozápadního pobřeží přičemž severní hranicí jejího rozšíření je řeka Onilahy. Dříve byl areál jejího výskytu takřka dvojnásobný, ale v 18. a 19. století byla coby vyhledávaná potravina vyvážena v hojném množství na nedaleké souostroví Maskarény. Dnes je pro maso lovena jen výjimečně, větší nebezpečí pro ni představuje obchod se zvířaty.
Lok.: poměrně hojná jižně od Beheloky a v okolí Itampola, včetně území Hatokaliotsy

SAURIA
Gekkonidae
Hemidactylus mabouia (Moreau de Jones, 1818) *
Hojně obývali zděné stavby ve městech a vesnicích po celém Madagaskaru.
Lok.: Toliara, Ejeda (autoopravna)

Paroedura pictus (Peters, 1854) *
Žije terestricky a je považována za hojnou.
Lok.: Ejeda (pouze jeden ex.)

Paroedura bastardi (Mocquard, 1900) *
Žije pod kůrou stromů.
Lok.: na stromech jižně od vesnice Betioky

Paroedura sp.nov. **
Asi 5 cm velký šedý gekonek s krátkým tlustým ocasem a nápadně zvednutou hlavou. Žije terestricky, přes den se ukrývá pod kameny. Dokladový exemplář nebyl získán, existuje pouze fotografie a tak popis nového druhu zatím není možný. Nalezení typového exempláře bude jedním z úkolů další expedice.
Lok.: Hatokaliotsy (cca 2 km severovýchodně od vesnice Itampolo)

Phelsuma standingi Methuen et Hewitt, 1913 *
Až 28 cm velký denní gekon, expedicí LEMURIA 1993 nebyl nalezen, ale lze předpokládat jeho výskyt i v oblasti Hatokaliotsy.

Phelsuma breviceps Boettger, 1894 **
Podle dosavadních znalostí vzácný druh, popsána podle 1 lihového preparátu s nepřesným popisem terra typica, o jedenáct let později našel Voeltzkow další 3 exempláře u jezera Tsimanampetsotsa. Další exempláře byly objeveny až na přelomu 80. a 90.let, tedy téměř po stech letech. Nalezli jsme 1 exemplář ve dne na stromě ve výšce cca 150 cm.
Lok.: Hatokaliotsy

Phelsuma leiogaster Mertens, 1973 *
Lok.: Toliara (nominotypický poddruh)

Phelsuma mutabilis (Grandidier, 1869) *
Nebyla expedicí nalezena, ale lze její výskyt i v Hatokaliotsy předpokládat.

Chamaeleonidae
Furcifer lateralis (Gray, 1831) **
Byl pozorován několikrát vždy navečer na nízkých keřících.
Lok.: Hatokaliotsy, jižně od Betioky a Toliara.

Iguanidae
Chalarodon madagascariensis Peters, 1854 **
Hojně obývá rozličné biotopy na jihozápadě Madagaskaru. Jsou aktivní po celý den, často žijí v párech. Svá teritoria pečlivě střeží, obvykle z vyvýšených míst (např.termitiště) a dorozumívají se vzájemně trhavými pohyby hlavy.
Lok.: Arboretum 7 km severně od Toliary, okolí Betioky a území severně od vesnice Ejeda.

Oplurus cyclurus (Merrem, 1820) **
Přes den se vyhřívá na starších kmenech.
Lok.: Hatokaliotsy, cca 10 km severně od Toliary.

V Hatokaliotsy je pravděpodobný ještě výskyt druhů obývajících skalní biotopy: Oplurus saxicola Grandidier, 1869, a Oplurus quadrimaculatus C.et A.Duméril, 1851.

Gerrhosauridae (syn. Cordylidae)
Tracheloptychus madagascariensis Peters, 1854 *
Jeho výskyt je v Hatokaliotsy pravděpodobný, nebyl však expedicí nalezen.

Zonosaurus karsteni (Grandidier, 1869) *
Lok.: území vně východní hranice Hatokaliotsy (severně od vesnice Ejeda)

Zonosaurus quadrilineatus (Grandidier, 1867)
Lok.: okolí Ifaty (cca 20 km severně od Toliary)

Scincidae
Mabuya aureopunctata (Grandidier, 1867) *
Lok.: východní hranice Hatokaliotsy (poblíž vesnice Ejeda)

SERPENTES
Boidae
Acrantophis dumerili Jan, 1860 *
Nebyl expedicí nalezen, jeho výskyt v Hatokaliotsy je však pravděpodobný.

Sanzinia madagascariensis Duméril et Bibron, 1844
Nebyla expedicí na jihozápadě Madagaskaru nalezena, Guibé (1958) však uvádí nález v provincii Toliara (bez bližšího upřesnění). Obývá spíše vlhčí biotopy a tak nepovažuji za pravděpodobný její výskyt v Hatokaliotsy.

Colubridae
Mimophis mahfalensis (Grandidier, 1867) **
Velmi hojný ještěrkožravý had. V terénu se pohybuje hlavně ráno mezi 8. a 10. hodinou a večer před setměním.
Lok.: Arboretum 7 km severně od Toliary, Hatokaliotsy, okolí vesnice Beheloka, okolí vesnice Itampolo

V Hatokaliotsy je možný výskyt dvou druhů rodu Madagascarophis: M. meridionalis Domerque, 1987 a M. ocellatus Domerque, 1987, a také dvou druhů rodu Leioheterodon: L. modestus (Guenther, 1863) a L. geayi Mocquard, 1905.

B. Nosy Be

SAURIA
Gekkonidae
Hemidactylus mabouia (Moreau de Jones, 1818)
Lok.: Hotel de la Mer (Andoany)

Lygodactylus heterurus Boettger, 1913
Lok.: severozápadní pobřeží Nosy Be

Lygodactylus madagascariensis (Boettger, 1881)
Lok.: rezervace Lokobé

Phelsuma abbotti chekei Börner & Minuth, 1984
obývala velký strom společně s Ph. madagascariensis grandis
Lok.: severozápadní pobřeží Nosy Be, rezervace Lokobé

Phelsuma laticauda laticauda (Boettger, 1880)
Lok.: severozápadní pobřeží Nosy Be

Phelsuma madagascariensis grandis Gray, 1870
Lok.: severozápadní pobřeží Nosy Be

Chamaeleonidae
Calumma nasuta (Duméril & Bibron, 1836)
Lok.: okolí vesnice Ambatozavavy

Furcifer pardalis (Cuvier, 1829)
hojný
Lok.: vých. od Andoany, severozápadní pobřeží Nosy Be, Mont Passot (329 m n.m.), východní pobřeží Nosy Be

Gerrhosauridae
Zonosaurus karsteni (Grandidier, 1869)
Lok.: rezervace Lokobé

Zonosaurus madagascariensis (Gray, 1831)
pozorováno páření
Lok.: Andoany

Scincidae
Mabuya elegans (Peters, 1854)
Lok.: rezervace Lokobé

SERPENTES
Boidae
Acranthophis madagascariensis (Buméril & Bibron, 1844)
nalezen jeden dospělý jedinec vyhřívající se po setmění na asfaltové silnici
Lok.: severně od Djamandjari (západní část Nosy Be)

Sanzinia madagascariensis (Duméril & Bibron, 1844)
Lok.: východní část Nosy Be

Colubridae
Dromicodryas quadrilineatus (Duméril, Bibron & Duméril, 1854)
Lok.: Mont Passot

Leioheterodon madagascariensis  Duméril & Bibron, 1854
Lok.: Mont Passot

C. Montagne d´Ambre

SAURIA
Chamaelonidae
Calumma parsoni  (Cuvier, 1824)
Lok.: Cascade Pétite

Furcifer pardalis (Cuvier, 1829)
Lok.: poblíž Cascade Grande

SERPENTES
Colubridae
Liophidium rhodogaster (Schlegel, 1837)
Lok.: výzkumná stanice Roussette

D. Ankarana

SAURIA
Gekkonidae
Homopholis boivini (Duméril, 1856)
Lok.: rezervace Ankarana

Phelsuma abbotti chekei Börner & Minuth, 1984
Lok.: rezervace Ankarana

Phelsuma madagascariensis grandis Gray, 1870
Lok.: rezervace Ankarana

Uroplatus henkeli Böhme & Ibisch, 1990
místními obyvateli nazýván „taha“
Lok.: rezervace Ankarana

Chamaeleonidae
Brookesia stumpffi Boettger, 1894
Lok.: rezervace Ankarana

Furcifer oustaleti (Mocquard, 1894)
Lok.: rezervace Ankarana

Gerrhosauridae
Zonosaurus madagascariensis (Gray, 1831)
Lok.: rezervace Ankarana

SERPENTES
Boidae
Sanzinia madagascariensis (Duméril & Bibron, 1844)
Lok.: ústí jeskyně v rezervaci Ankarana

Colubridae
Leioheterodon madagascariensis Duméril & Bibron, 1854
Lok.: rezervace Ankaranana

Mimophis mahfalensis (Grandidier, 1867)
Lok.: rezervace Ankarana

E. Maroantsetra a Nosy Mangabe

AMPHIBIA
Maroantsetra a zejména Nosy Mangabé jsou pravým rájem žab. Velkou většinu druhů jsme po setmění pouze slyšeli a nepodařilo se nám je determinovat. Několik druhů jsme nafotili a z nich se podařilo s jistotou identifikovat následující:
Ranidae
Mantidactylus ulcerosus (Boettger, 1880)
Lok.: Nosy Mangabé

Microhylidae
Dyscophus antongili Grandidier, 1877
Lok.: cca 5 km západně od Maroantsetry

Platypelis grandis (Boulenger, 1889)
Lok.: Nosy Mangabé

Anodonthyla boulengeri Müller, 1892
Lok: Nosy Mangabé

REPTILIA
SAURIA
Gekkonidae
Hemidactylus mabouia (Moreau de Jonnés, 1818)
Lok: Maroantsetra (zděné i dřevěné budovy ve městě)

Ebenavia inunguis Boettger, 1878
Lok.: Nosy Mangabé (nalezen jeden exemplář obývající 5 m vysoký trs bambusu)

Uroplatus fimbriatus (Schneider, 1797)
v odpoledních hodinách často nalézáni ve svislé poloze hlavou dolů na kmíncích šířky 5 až 7 cm, nikdy jsme neviděli takto odpočívajícího gekona na objemnějších kmenech; po setmění však pátrají po potravě i na velkých stromech
Lok.: Nosy Mangabé

Chamaeleonidae
Furcifer pardalis ( Cuvier, 1829)
nalezeny mimo jiné i dvě samice kladoucí vejce - jedna začala ve 13.00 hrabat do písku na pláži Nosy Mangabé (asi 1 metr od hranice příboje) patnáct centimetrů hlubokou noru, do níž začala ve 14.00 klást vejce a kladení a zahrabání nory dokončila před 17.00; druhá samice  začala kolem osmé hodiny ranní hrabat noru na lesní cestě asi deset metrů od pobřeží ostrova Nosy Mangabé (substrátem zde byla směs písku a zeminy, silně prorostlá kořeny trav, proto bylo hrabání velmi namáhavé a výsledná hloubka byla jen deset centimetrů), po poledni samice noru zahrabala a pečlivě zamaskovala listím a úlomky rostlin
Lok.: okolí Maroantsetry, Nosy Mangabé

Gerrhosauridae
Amphiglossus astrolabi Duméril & Bibron, 1839
Lok.: Nosy Mangabé (jeden jedinec nalezen v potoční tůńce)

Zonosaurus madagascariensis (Gray, 1831)
Lok.: okolí Maroantsetry, Nosy Mangabé

SERPENTES
Boidae
Sanzinia madagascariensis (Duméril & Bibron, 1844)
Lok.: Nosy Mangabé

Colubridae
Pseudoxyrhopus heterurus (Jan, 1893)
Lok.: Nosy Mangabé (nalezen jeden jedinec během své noční aktivity)

F. Andasibé (Périnet)

AMPHIBIA
Ranidae
Boophis albipunctatus Glaw & Thiesmeier, 1993
Lok:. cesta jižně od Andasibé (u řeky Analamazaotra)

Mantella crocea Pintak & Böhme, 1990
Lok.: okolí Andasibé

Mantella madagascariensis (Grandidier, 1872)
Lok.: okolí Andasibé

Microhylidae
Scaphiophryne marmorata Boulenger, 1882
Lok.: okolí Andasibé

SAURIA
Chamaeleonidae
Calumma fallax (Mocquard, 1900)
Lok.: okolí Andasibé

Gerrhosauridae
Zonosaurus madagascariensis (Gray, 1831)
Lok.: okolí Andasibé

SERPENTES
Boidae
Sanzinia madagascariensis (Duméril & Bibron, 1844)
na místě jsme si ověřili tvrzení domorodců, že mláďata sanzinií určitě nalezneme na větvích keře guajava Psidium guayava poblíž zralých plodů; nepodařilo se nám však zjistit proč tak sanzinie činí (domorodci tvrdí, že tam číhají na hmyz, který létá na plody)
Lok.:okolí Andasibé

G. Antananarivo a okolí

AMPHIBIA
Ranidae
Boophis goudoti Tschudi, 1838
Lok.: areál Institut Pasteur (Antananarivo)

SAURIA
Gekkonidae
Phelsuma lineata lineata Gray, 1842
Lok.: centrum i okolí Antananariva

Chamaeleonidae
Furcifer lateralis (Gray, 1831)
Lok.: pahorek Rova, centrum, park Tsimbazaza (vše Antananarivo)

4. Poznámky k ochraně přírody na Madagaskaru

Možné ohrožení herpetofauny v Hatokaliotsy lze sledovat ve dvou směrech:
1. ničení lokalit - díky špatné dostupnosti území Hatokaliotsy zatím ničení lokalit v podstatném měřítku nehrozí, po zpevnění silnice z Toliary do Ejedy (směr Taolanaro) lze však toto nebezpečí očekávat. Řada druhů plazů je úzce vázána na určitý biotop (dokonce i určitá společenstva rostlin, která jsou právě v této oblasti velmi specifická) a tak by mohlo dojít i k ohrožení druhu jako takového.
2. obchod se zvířaty - některé druhy plazů jsou velmi žádané na trhu se zvířaty, přitom řada z nich se vyskytuje na poměrně malém území (např. Geochelone radiata, Phelsuma breviceps) a jejich populace není příliš početná a tak může jejich vývoz způsobit ohrožení druhu.
Na ostrově Nosy Be jsme se v jedné vesnici (záměrně vynechávám její jméno) setkali s tím, že domorodci nabízeli turistům odchycená mláďata Sanzinia madagascariensis . Ukázali vždy jedno mládě v igelitovém pytlíku a nabídli, že do druhého dne jich nachytají třeba pět. Existuje tu dokonce jakési „námořní pašeráctví“, kdy turisté na jachtách připlouvají k pobřeží, nakoupí tyto hady a jiné plazy od domorodců a opět zmizí v mezinárodních vodách.

Poděkování

Za pomoc v terénu patří můj dík především Ch. A. Domerqueovi (Institut Pasteur, Antananarivo), Sheile O‚Connor a Jaapu Schoorlovi (oba WWF Madagascar), paní Jeanette Rivert (Toliara) a letecké společnosti Air Madagascar.
Za cenné rady při zpracování materiálu z cesty a při determinaci děkuji Dr. W.  Böhmemu, G. Hallmanovi, P. Nečasovi,  W. Schmidtovi a ing. I. Vergnerovi.

Acknowledgements

I thank particularly Ch. A. Domerque (Institut  Pasteur, Antananarivo), Sheila O‚Connor and Jaap Schoorl (both WWF), Mrs. Jeanette Rivert (Toliara) and Air Madagascar for help in the field.
I thank  Dr. W. Böhme, G. Hallman, P. Nečas, W. Schmidt and ing. I. Vergner for valuable advice in the course of exploitation of the material from the journey and in the course of determination.

Souhrn

Autor předkládá výsledky herpetologických pozorování biologické expedice LEMURIA, která v době od 12. února do 5. dubna 1993 navštívila celkem 7 oblastí na Madagaskaru. Celkem bylo determinováno 9 druhů obojživelníků a 42 druhů plazů.

Summary

Author presents the results of herpetological observation of the biological expedition LEMURIA, which visits 7 areas on Madagascar in space from February, 12 to April, 5 1993. There was determinated 9 amphibian species and 42 reptilian species.
 

LITERATURA:

Andreone F.,1991: Reptile field records from Malagasy rainforests. Boll.Mus.reg.Sci.nat. Torino. Vol.9 - N.2. pp.437 - 460.
Bálek J.,1994: Málo známá Phelsuma breviceps. Akvárium terárium,37, 6: 35-37.
Bálek J.,1994: Málo známá felsuma z jihozápadního Madagaskaru. Živa 2:84.
Bálek J.,1995: Herpetofauna madagaskarského trnitého buše (1). Akvárium terárium, 38, 3:43-46.
Bálek J.,1995: Herpetofauna madagaskarského trnitého buše (2). Akvárium  terárium, 38, 4:43-47.
Bálek J.,1995: Madagaskarské užovky rodu Leioheterodon. Akvárium terárium, 38, 7: 43-46.
Bálek J.,1995: Návštěva nejdeštivějšího místa Madagaskaru. Akvárium terárium, 38, 9: 43-46.
Battistini R. - Richard-Vindard G.,1972: Biogeography and ecology in Madagascar.Monographiae Biologicae,Vol.21.The Hague.765 pp.
Bittner A. a kol.,1992: Madagaskar, Mensch und Natur im Konflikt. Birkhäuser Verlag.Basel.268 pp.
Blanc Ch.P.,1977: Faune de Madagascar - 45: Reptiles, Sauriens, Iguanidae. ORSTOM. Paris. 196 pp.
Brygoo E.R.,1971: Faune de Madagascar - 33: Reptiles, Sauriens, Chamaeleonidae. Genre Chamaeleo. ORSTOM. Paris. 318 pp.
Brygoo E.R.,1982: Les Ophidiens de Madagascar. Mem. Inst. Butantan. 46: 19-58.
Busse K., Böhme W.,1992: Two remarkable frog discoveries of the genera Mantella (Ranidae: Mantellinae) and Scaphiophryne (Microhylidae: Scaphiophrynae) from the west coast of Madagascar. Revue fr. aquariol.,19: 57 - 64.
Blommers-Schlösser R.M.A.,1979: Biosystematics of the Malagasy frogs. I.Mantellinae (Ranidae).Beaufortia. Univ. of Amsterodam.No.352,Vol.29:1-77.
Domerque Ch.A.,1987: Notes sur les serpentes de la region malgache, VII. Revision du genre Madagascarophis Mertens,1952. Bull. Mus. Natn. Hist. Nat. Paris, 4 sér.,9, sect.A, No.2: 455 - 489.
GUIBÉ J., 1958: Les serpents de Madagascar. Memoires de l‚Institut Scientifique de Madagascar 12: 189 - 260.
Glaw F., Vences M. (Eds.), 1994: A Fieldguide to the Amphibians and Reptiles of Madagascar. Second edition. Köln. 480 pp.
Hallmann G.(Ed.),1993: Die bischer bekannten und beschrieben Taggeckoarten und -unterarten der Geckonidengattung Phelsuma Gray,1825 (mit Verbreitungskarten). Dortmund. 4 pp.
HENKEL F.-W. & SCHMIDT W., 1995: Amphibien und Reptilien Madagaskars, der Maskarenen, Seychellen und Komoren. Verlag Eugen Ulmer. Stuttgart.DATZ - Atlanten. 311 pp.
IUCN, 1993: A preliminary review of the status and distribution of reptile and amphibian species exported from Madagascar. Joint Nature Conservation Committee Report. Petersborough. 77 pp.
IUCN/UNEP/WWF,1987: Madagascar, An Environmental Profile. Jenkins M.D.,ed. IUCN, Gland.
Jolly A., Oberle P., Albognac E.R.(Eds.),1984: Key Environments: Madagascar. Oxford.
Kuchling G.,1989: Ökologie, Lebensweise und über Lebenschancen des Landschildkröten Madagaskars. Salamandra 25, 3/4, 169 - 190.
Nicoll M.E., Langrand O.,1989: Madagascar:revue de la conservation et des aires protégées.WWF,Gland,Switzerland, 374 pp.
Rakotovao L., Barre V., Sayer J.,1988: L,Equilibre des Ecosystémes forestiers Madagascar. Actes d un séminaire international. IUCN,Gland et Cambridge. 344 pp.
 
Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA Domovská stránka Expedice LEMURIA