Malgašská přísloví

Přísloví jsou jednou z věcí, kterou Madagaskar (či spíše lidé na něm žijící) proslul po celém světě. Uvádíme zde několik příkladů, které budeme v budoucnu dále rozšiřovat.
(Omlouváme se za chybějící znaménka u některých francouzských znaků. Html formát je pro vícejazyčné texty dost nepřívětivý.)

Tafika efa nidika, ka tsy azo ajanona intsony.
Une fois qu’une expédition est en route, on ne peut plus l’arreter.
Když už je výprava na cestě, nemůže se zastavit.

Miady samy Vazaha, ka tanety no may.
Quand deux „Vazaha“ se battent ensemble, c‘est la colline qui brule.
Když spolu dva Vazahové válčí, hoří kopec.
(Pojmem Vazaha označují Malgaši bělochy.)

Raha lany harena, lany haingo.
Quand il n’y a plus d’argent, il n’y a plus d’ornements.
Není–li stříbra, není ani ozdob.

Ny hazo tokana tsy mba ala.
Un seul arbre ne fait pas la foret.
Jeden strom nedělá les.

Tsy mba ny afo handoro, fa ny masoandro be hanahazana.
Ce n’est pas (comme) le feu qui brule, mais (comme) le soleil qui fait sécher.
Není jako oheň, který spaluje, ale jako slunce, které vysouší.

Amboa nihaza jorery, ka ny feo no re.
Un chien chassant une cigale, il en entend le cri (mais c’est tout, il ne la voit pas).
Když chce pes ulovit cikádu, musí snést její křik.

Ny manantena tsy misy no sarotra, fa ny mamoy mora foana.
Il est difficile d’espérer avoir ce qui n’est pas, mais bien facile d’y renoncer.
Je těžké mít něco, co neexistuje, ale je snadné se toho zříci.

Androngo milanja lolo: be am–pitondrana fa kely am–pihinanana.
Un lézard portant un papillon: il est grand a porter, mais petit a manger.
Když ještěrka uloví motýla, je to velké sousto při lovu, ale malé k jídlu.

Andriamanitra tsy an’ ny irery.
Dieu n’est pas le Dieu d’un seul.
Bůh není bohem bez lidí.

Ataovy toy ny dian–tana: jereo ny aloha, todiho ny aoriana.
Faites comme un caméléon en marche: regardez en avant et en meme temps observez ce qui est en arriere.
Dělej to jako chameleon při chůzi: dívej se dopředu a zároveň se ohlížej zpátky.

Amoron’ ala tsy manam–trano be.
Ce ne sont pas ceux qui habitent pres de la foret qui ont de grandes maisons.
Ti, kdo žijí blízko lesa, nebydlí ve velkých domech.

Ny fihavanana tsy azo vidina.
L’amitié ne s’achete pas.
Přátelství si nekoupíš.

Ombilahy tsy zehen–tandroka.
La mesure d’un boeuf n’est pas ses cornes.
Býka nedělají rohy.

Tondro tokana tsy mahazo hao.
Tu ne peux pas attraper un pou avec un seul doigt.
Veš nemůžeš chytit jedním prstem.

Mandeha irery, sahalain’ Andriamanitra; mandeha roa, sahalain’ olombelona.
Quand on est seul c’est Dieu qui juge; quand on est deux ce sont les hommes.
Osamělého člověka soudí bůh, dva lidé se soudí navzájem.

Aza manao masoandro avy atsinanana, ka ny avo ihany no taingenana; fa manaova masoandro avy andrefana, ka izay mivoha tsidihina avokoa.
Ne faites pas comme le soleil venant de l’est qui n’éclaire que les hauteurs; mais faites comme le soleil de l’ouest qui entre par toutes les portes ouvertes.
Nebuď jako vycházející slunce, které na všechno svítí svrchu, ale jako slunce zapadající, které vstupuje do všech otevřených dveří.
(Staré malgašské domy mají jediné dveře na západní straně.)

Ny hani–bary tsy mba harena.
Le parfum du riz n’est pas encore la richesse.
Vůně rýže, to ještě není bohatství.

Ketsa vaventy, ka sarotra atao lahirodona.
Quand les jeunes plants de riz sont gros, il est difficile d’en planter deux ou trois dans le meme trou.
Když jsou mladé rostlinky rýže silné, je obtížné zasadit dvě nebo tři na totéž místo.

Borera sy voantay mitolona, loha no amantarana azy.
Un scarabée et un bousier se battant ensemble, on ne les reconnaît plus qu’a leur tete.
Když se dva hovniválové perou, už se nepozná, čí je která hlava.

Vava soa sakafo, teny ratsy adidy.
Les bonnes paroles sont une nourriture, les mauvaises une faute.
Dobrá slova sytí, špatná působí hlad.

Aza mihaingo ambonin’ ny tsikoko.
Ne mettez pas des ornements par–dessus la crasse.
Nekrášli špinavost.

Aza manao toy ny tandindona: miaraka ihany, fa tsy azo ho namana.
Ne faites pas comme l’ombre: elle vous suit toujours, mais ce n’est pas un compagnon.
Nechovej se jako stín, který nás neustále doprovází, ale není naším společníkem.

Aza manao toy ny jorery: ny feony mampita lohasaha, fa ny tenany tsy ampy indraim–bava.
Ne soyez pas comme la cigale: elle a un cri qui traverse la vallée, mais de son corps on ne ferait pas une bouchée.
Nechovejte se jako cikáda, jejíž křik se nese přes celé údolí, ale nedá se z ní udělat jediné sousto jídla.

Tanalahy mianikazo ny tanana mamikotra ny rambo misafelika.
Šplhá–li chameleon po větvi, nohy jej vedou kupředu, ale ocas ho táhne zpátky.

Ny fasana, Andriamanantena; fa ny olona kosa, Andrianantenaina.
La tombe attend, et ce sont les hommes qu’elle attend.
Hrob čeká. Ve skutečnosti ale těmi, kdo čekají, jsou lidé.

Aza mandrava trano mafy, ka mitady izay romoromony hataina.
Ne détruisez pas une maison solide pour avoir quelque chose a bruler.
Nenič dobrý dům jen proto, abys měl čím přiložit na oheň.

Very an–trano, adidin’ ny trano; very an–tanana, adidin’ ny tanana.
Pour ce qui s’est perdu dans la maison, la maison en est responsable; et pour ce qui s’est perdu dans le village, le village en est responsable.
Za ty, kteří se ztratí v domě, je odpovědný dům; za ty, kteří se ztratí ve vesnici, je odpovědná vesnice.

Ny ankizy no manao tsingeringerina ka ny lehibe no fanina.
Ce sont les enfants qui dansent en rond, et ce sont les grandes personnes qui en ont le vertige.
Děti tancují dokola, ale hlava se točí dospělým.

Ohatra ka tsy maintsy ho kakerim–biby aleo kakerin’ ny tantely.
Má–li tě něco bodnout, ať je to včela. (Ta ti alespoň dává med.)

Fatra–pitady ny tany tsy misy fasana, ka sendra izay homana olona.
Désirer beaucoup trouver un pays ou il n’y ait pas de tombeaux (ou l’on ne meure pas), et arriver dans un pays de cannibales.
Toužit po zemi, kde nejsou hrobky, to znamená chtít do země kanibalů.

Ny hazo no vanon–ko lakana, tsara ny ala naniriany.
Le bois qui convient a la construction d’un canoe, doit provenir d’une bonne foret.
Dřevo, které se hodí pro stavbu kanoe, pochází z dobrého lesa.

Ny olombelona voatr’ ampangoro, ka mifandimby ambony sy ambany.
Les hommes sont comme le riz qui bout dans la marmite, ils sont tantôt en haut, tantôt en bas.
Lidé jsou jako zrnka rýže v hrnci, hned jsou dole, hned nahoře.

Ny teny toy ny ketsa, ka izay mahalana sosohana.
Les paroles sont comme les jeunes plants de riz, s’ils sont trop clairsemés on en plante d’autres entre eux.
Slova jsou jako mladé rostlinky rýže. Jsou–li zasazeny moc řídce, vyrostou mezi nimi jiné rostliny.

Aza manao fitia rano trambo: be fihavy, ka mora lasa.
Que votre amitié ne soit pas comme l’eau d’un torrent: elle vient en grande abondance, mais disparaît en peu de temps.
Ať vaše přátelství není jako voda horské bystřiny, které přitéká mnoho, ale v krátkém čase mizí.

Ataovy fitian–dranon’ erika: madini–pihavy fa mahatondra–drano.
Que votre amitié soit comme la bruine: elle tombe fine, mais elle peut faire déborder les rivieres.
Ať je vaše přátelství jako mžící dešť, který padá zlehka, ale vylévá řeky z břehů.

Aza manantena lambo hiakatra, ka tsy midina any an–ala.
N’espérez pas voir le sanglier monter tout seul vers vous, alors que vous ne voulez pas aller dans la foret.
Nečekej, že uvidíš kance, když nepůjdeš do lesa.

Aza atao fihavanam–bato, ka raha tapaka, tsy azo atohy; fa ataovy fihavanan–dandy, ka raha madilana, azo tohizana.
Que votre amitié ne soit pas comme une pierre, car, si elle se brise, on ne peut plus rejoindre les morceaux; mais qu’elle soit comme un fil de soie, car, s’il est trop tenu, on peut toujours y ajouter pour le renforcer.
Ať vaše přátelství není jako kámen, neboť ten když se rozbije na kousky, nejde složit dohromady; ať je jako provaz, k němuž lze připojit další a znovu zesílí.

Valala tsy an–tanana tsy atolo–jaza.
Dokud nemáš saranče v hrsti, nemůžeš ho dát dítěti.

Raha tany misy hotsaka, dia misy sahona; ary raha tany misy loha, dia misy lela; ary raha tany misy lela, dia misy hevitra.
Si un pays contient des mares, il y a des grenouilles; et si un pays contient des tetes, il y a des langues; et si un pays contient des langues, il s’y trouve des idées.
Jestliže má země louže, jsou tam žáby; a jestliže má země hlavy, jsou tam jazyky; a jestliže má země jazyky, lze tam najít myšlenky.

Raha may ny tanana, forehitra ny vohitra.
Quand le village brule, toutes les maisons sont consumées.
Když hoří vesnice, lehnou popelem všechny domy.
 


Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA
Domovská stránka Expedice LEMURIA