Ubytování

 
kdy vyrazit
víza
doprava z Evropy na Madagaskar
doprava
na Madagaskaru


ubytování

stravování
bezpečnost
očkování
národní parky
a rezervace

jazyk

vývoz přírodnin

zážitky a zkušenosti ostatních cestovatelů

Lemuria Travel

 Zpět na obsah
hotel | hotely gasy | kemp | spaní „na divoko“

hotel

Nocování v hotelu je jedinou volbou ve městech a jednou z možností v některých turisticky navštěvovanějších rezervacích a parcích. Ceny levných hotelů se pohybují mezi 4–10 eury za dvoulůžkový pokoj (dvoulůžkový obvykle znamená s jednou manželskou postelí). U těch nejlevnějších hotýlků je sociální zařízení společné, ale většinou je již „zabudováno“ do každého pokoje. Ceny jsou do jisté míry krajové – co je v jednom městě považováno za předražené, v jiném znamená běžný standard.
O drahých a luxusních hotelích vám toho mnoho nepovím, snad jedině, že v parcích a rezervacích, kam přijíždí hodně turistů, jsou ceny za pokoj nebo bungalov většinou vyšší než ve městech – 30, 50 ale ani 100 euro za bungalov na noc není výjimečná cena.
Ceny pokojů v hlavním městě bývají v některém roce vyšší (až o 50 nebo 100 %), v jiném se zase podobají cenám pokojů v jiných městech.

Další doporučené texty k tématu spaní v hotelu:
článek o cestě do národního parku Baie de Baly

hotely gasy (viz také stravování)

Pletl by se ten, kdo by si myslel, že malgašskoevropský výraz „hotely gasy“ znamená jen restauraci pro Malgaše. I v zapadlejších koutech ostrova, na vesničkách a malých městech, v místech kam nevede silnice a elektřina, v krajích, kam cizinci zavítají jen zřídka, i všude tam je možné přenocovat v nějakém k tomu účelu provozovaném zařízení. Jsou to skromné hotýlky, kde přespávají malgašští pocestní během svého často mnohasetkilometrového putování, místa, která turisté téměř neznají, ale kde se dá velmi dobře a levně nocovat. Většinou je to malá místnůstka (3×3 metry i menší), obvykle s postelí (ale může být i bez) a malým stolkem, na němž je připravena svíčka. Na posteli je někdy deka nebo prostěradlo na přikrytí, jinde se počítá s tím, že jste buď otužilí nebo máte lůžkoviny s sebou (spacák). Záchod je v malé budce nebo ohrádce kdesi na dvorku a obvykle jde jen o prkny zakrytou díru do země. V některých případech vám z ohrádky kouká hlava, i když jste zrovna v podřepu, což má tu výhodu, že si během výkonu můžete poklábosit s kolemjdoucími. Naopak koupelna bývá nezvykle prostorná, se spoustou odkladné plochy na šactvo a hygienické potřeby. Tekoucí voda je zaručena v hojnosti nebývalé a často je zajištěna i příjemná hudba, fén, hluboká vana, solárium, lehátko ap. Ano, mluvím o potoce nebo řece, kde je spousta místa na věci, spousta vody, štěbetají tam ptáci a šumí les, vane teplý vítr, lze se potápět v tůních, svítí tam tropické slunce a můžete se na chvilku natáhnout do trávy (ne nadlouho, komáři vás najdou bleskově). V takové koupelně budete mít téměř vždy i veselou společnost jiných koupajících a pradlen.
Přespání v hotely gasy stojí zhruba 0,5–2 eura za pokoj a noc. Jídlo (malgašské – viz příslušnou kapitolu) je také zajištěno stejně jako pozornost všech sousedů a kolemjdoucích – vždyť vazaha v hotýlku pro Malgaše se jen tak nevidí. Navíc s váženým cizincem si chce každý popovídat a být s ním viděn svými známými a sousedy. Pokud si tedy v hotely gasy chcete navečer pohovět na zápraží (má-li jaké), o společnost a zábavu nebudete mít nouzi (pokud jakýmsi nepatřičným řízením osudu nepřijdou žádní lidé, dostaví se psi, početná drůbež, někdy i prasátko nebo kravka).

Na malgašském venkově se brzy chodí spát a brzo se vstává. Tma padne mezi 6 a 7 večer a již v 8 jsou všichni slušně ospalí. Proto jim také nevadí (na rozdíl od vás), že kohouti, slepice, kachny a jiní obyvatelé dvorků vstávají již kolem třetí ráno a hlasitě to dávají na vědomost světu. Nejpozději ve čtyři už i všichni lidé pilně pracují a obvykle po ránu dávají přednost těm nejhlučnějším aktivitám jako je štípání dříví, mlácení rýže, podřezávání podsvinčat ap. Jednoduše řečeno – nepočítejte s tím, že si v hotely gasy přispíte.

Další doporučené texty k tématu spaní v hotely gasy:
článek o cestě do národního parku Baie de Baly

kemp

Stanování je běžným způsobem ubytování v rezervacích a národních parcích (tedy hlavních cílech většiny turistů). Slovem kemp je míněna pestrá paleta zařízení – od zameteného prostranství pod stromy po sofistikovaný systém cestiček, přístřešků, betonových plácků, umýváren, kuchyněk a záchodů. Kempování je téměř vždy levnější než spaní v hotelu. Cena se pohybuje mezi 0,5 a 4 eury za stan na noc a bývá vyvěšena v kanceláři u vstupu do parku či rezervace. Platí se vždy jen za stan (v němž může spát libovolný počet osob), za osobu se již dále nic neplatí. V některých kempech je zpoplatněno parkování auta a motocyklu (zejména v těch, kam lze takový stroj vůbec dostat).
Obecně platí, že sociální zařízení a jiné vymoženosti mají kempy v místech s rozvinutým turistickým ruchem. Odlehlé nebo nově otevřené národní parky mají jen ono „zametené prostranstvíčko“, vetšinou doplněné ještě malým stolkem a lavicí, jež jsou ztlučeny z prken či klacků. Někde chybí i to a stan si prostě postavíte tam, kam ukáže průvodce, nebo kde se zlíbí vám. Mytí a koupání se odbývá v potoce, jezírku nebo louži. Obecně je to s vodou horší v západních a jižních, čili sušších částech Madagaskaru.
Častým komfortem tábořišť jsou přístřešky na stany. Zdá se to být neužitečné zařízení (proč stavět stan, je-li přístřešek a proč budovat přístřešek, je-li stan), ale to jste na omylu. V deštivých oblastech vám vždy přijde vhod, když i za prudkého deště můžete sbalit do batohu suchý stan. Jinde jste zase rádi, že vám na stan za větrných nocí nepadají větve, rozličné plody velikosti a váhy medicimbálu či kácející se stromy.
V některých kempech mohou být i chatky. Buď je to jen o málo dražší varianta ke stanování (3–5 euro) a pak jde o jednoduché uzamykatelné přístřešky bez vybavení. Nebo to jsou luxusní bungalovy – v takovém připadě jsou velmi drahé (alespoň 25 euro) a svým charakterem je to spíš ubytování hotelového typu než kempování.

spaní „na divoko“

Přenocovat někde opravdu „na divoko“ se vám na Madagaskaru poštěstí jen opravdu výjimečně. Většinou jakmile člověk někde zastaví a začne rozkládat stan nebo vařit, ihned se okolo shromáždí početné obecenstvo a zaujatě ho sleduje. Je-li přítomen někdo z „vedení“ vesnice (není-li, brzy bude), začne se s vámi domlouvat na ceně za nocleh. Někdy vám k postavení stanu i vyhradí určité místo. Mějte na paměti, že na Madagaskaru jste vždy na území nějaké vesnické komunity. Této komunitě patří i půda, na níž hodláte složit hlavu. A půda, to je na Madagaskaru posvátná věc – živitelka obdarovávající rýží a ochránkyně opatrující těla zemřelých předků. Pokud po vás tedy bude někdo chtít zaplatit za přespání v lese pod stanem, vyhovte mu. Vždy bude žádat o docela malou sumu (1–2 eura za všechny stany a auta) a platbou máte zajištěn určitý stupeň ochrany. Zajistíte si, že se dočasně stáváte součástí vesnice. Kdyby vám v takovém postavení bylo něco ukradeno, bude to ostuda pro onu vesnici. Z toho vyplývá, že pobyt na venkově je většinou velmi bezpečný. Když vám ale váš malgašský průvodce nebo řidič řekne, „tady spát nebudeme“, raději ho poslechněte. Jsou prostě vesnice a vesničané přátelštější a méně přátelští. Někdy je to i tak, že se vás místní lidé vlastně bojí a tak vás radši „vyženou“.
Stává se, že vesničané nabídnou i přístřeší. Většinou je ale natolik skromné, že nocování pod vlastním stanem v přírodě je pohodlnější.
Pokud se vám podaří zůstat někde přes noc opravdu sami (zejména v opuštěných končinách západu a jihozápadu se to opravdu poštěstí), vyvarujte se takových nepředložeností, že si postavíte stan někomu na poli (nesmějte se, není vždy snadné rozpoznat pole od savany), rozděláte oheň vedle mahafalské hrobky nebo něco podobného. Jak už bylo řečeno, předci a půda jsou pro Malgaše nejposvátnějšími entitami, ale za posvátné nebo fady (tabu) mohou považovat i mnoho jiných věcí. Často jde o lokální fady, která nemusí znát ani váš malgašský řidič, který pochází z jiného kraje. Pozor na to, že symbolická a posvátná místa mohou být velmi nenápadná a pro cizince vlastně nepoznatelná – třeba hadřík na větvi stromu, klacek zapíchnutý v zemi, uzel na stéblech trávy, kámen ap.

Pavel Hošek

 


zpět na
domovskou stránku
expedice LEMURIA