Přirozený výskyt sarančat v přírodě nikoho neohrožuje a tento
hmyz
z řádu rovnokřídlých tvoří neoddělitelnou součást mnohých ekosystémů.
Teprve
při přemnožení znamenají sarančata hrozbu a budí až panický strach
obyvatel
tropických a subtropických zemí světa – Madagaskaru nevyjímaje.
Z nakladených vajíček se líhnou nelétající larvy, takzvané nymfy,
které než dospějí urazí po zemi mnoho desítek kilometrů. Obrovská
množství
jedinců v této vývojové fázi už dávají jasně najevo, že se bude jednat
o kalamitu. Larvy, kterým ještě nenarostla křídla se přesouvají v
obrovských
kvantech krajinou a tvoří ucelené skupiny v nichž se všichni jedinci
pohybují
organizovaně a ukázněně jedním směrem. Když larva dospěje, přemění se v
dospělce, který perfektně ovládá i vzdušný prostor. V tom také spočívá
jejich nebezpečnost. Milióny jedinců snadno přelétnou stovky kilometrů
do míst s hojností potravy, kterou tvoří především rostliny. V případě
jejich nedostatku se u sarančat projevuje masožravost a kanibalismus.
Domorodci
nám dokonce tvrdili, že při posledním přemnožení, sarančata doslova
sežrala
nemluvně. Ocitnout se přímo uprostřed migrujícího mraku je těžko
popsatelný
zážitek. Pro člověka, který má odpor k zástupcům hmyzí říše, jsou pak
podobné
scény jako z nejčernějšího hororu.
Možná se zdá být neuvěřitelné, že přírodní katastrofa takovéhoto
rozsahu má také svá pozitiva. Domorodci totiž považují sarančata za
vhodný
zdroj živočišných bílkovin a za vítané zpestření jídelníčku. Jednoduchá
lovecká technika do rozevřených pytlů, či kbelíků je při této hustotě
vždy
korunována značným úspěchem. Místní obyvatelé pojídají těla sarančat
zbavená
nohou a hlavy, obalená v maniokové mouce a osmažená v oleji. Všichni
ale
vědí, že doba hojnosti jednou skončí. Po sarančatech zbyde jen holá
země
a hladomor. Vesničané si však myslí, že nebude tak strašný jako ten
před
čtyřmi lety, kdy se na jihovýchodě Madagaskaru měnilo deset gramů zlata
za třicet deka rýže, a kdy hladem zemřely tisíce lidí. Všichni doufají
a modlí se ke svým bohům. Věří, že příští rok postihne zemi opět cyklón…
Scénář: Libor Kunte
Kamera: Jiří Bálek
|
| Domovská stránka Expedice LEMURIA |