Zelené království

text: Libor Kunte
kamera a režie: Jiří Bálek

Jestliže je Madagaskar někdy vzletně označován jako sedmý kontinent, je to mimo jiné i z toho důvodu, že na tomto ostrově najdeme takřka všechny typy ekosystémů od pouští, přes savany až po tropické deštné lesy  . Ty kdysi pokrývaly prakticky celé východní pobřeží. Do dnešní doby zbyla pouhá jedna pětina z původní rozlohy. Tropické deštné lesy tvoří jakousi pokladnici přírody. Jsou totiž druhově nejbohatším suchozemským ekosystémem. Přirozeně to platí i o lesech madagaskarských. A co víc! Stejně jako u ostatních ekosystémů na ostrově, platí i zde, že velké procento druhů je endemických – to znamená, že rostou a žijí pouze na Madagaskaru, a to často na velmi omezeném území. Vydejte se tedy s námi na dobrodružnou výpravu do nitra zeleného chrámu přírody. Dychtivý a nedočkavý přírodozpytec musí hned zpočátku zdolat nejobtížnější úsek cesty, kterým bývá průnik okrajovou houštinou lemující opravdový tropický deštný les. Provazce lián, napadané kmeny, ostnité stonky a listy, to vše ztěžuje postup terénem. Pod korunami lesních velikánů se vám naskýtá nespočet příležitostí seznámit se blíže se svérázným a rychle pulzujícím světem tropického deštného lesa. Je však nutné vnímat ho pozorně všemi smysly a mít oči na stopkách.
Lemuři se přehlédnout nedají a setkání s nimi je vždy fascinujícím zážitkem. Eulemur rubriventer  patří mezi běžnější druhy a je stejně jako ostatní lemuři velmi zvídavý. Ocas používá většina lemurů nejen pro udržení rovnováhy a směru letu, ale jeho různé polohy a pohyby slouží ke komunikaci s ostatními jedinci tlupy. Proto mu všichni lemuři věnují patřičnou péči.
Většina ptáků, hmyzu a dalších živočichů obývá horní patro deštného lesa, ale zobonosky, neboli žirafí brouky, lze spatřit i na osluněných keřích. Tento unikát v hmyzí říši je zvláštní svou protáhlou hlavou a hrudním článkem. Dospělci motají z listů úhledné ruličky, ve kterých se pak vyvíjí noví jedinci. V nitru tropického lesa však lze spatřit i podmanivou krásu květů orchidejí  . Těch roste na Madagaskaru několik tisíc druhů a téměř sto procent jich je endemických. Rostou hlavně ve vyšších partiích na kůře stromů, přičemž větve jim slouží pouze jako podklad či opora. Orchideje tedy nejsou parazitické rostliny, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Zvláštní kapitolou jsou kapradiny  . Jejich nepřeberné množství vás okouzluje na každém kroku a mohutné stromové kapradiny, s poetickým českým jménem kornauteň, jako by vás přenesly do pravěku.
Úplně k nepoznání se změní tropický les s nastalým večerem. Ožívají zvířata, která trávila horký den v úkrytu a teprve se soumrakem vycházejí za potravou. Na výpravu za těmito živočichy je nejvhodnější najmout si domorodé průvodce, kteří terén i zvyky zvířat výborně znají. Před setměním vyrážíme. Lesem se začínají nést neznámé zvuky.
zvuky lesa
Žáby, cikády, ale i gekoni a noční lemuři se jakoby předhánějí, koho bude víc slyšet. Lemura makiho snadno přiláká rozkrojený banán, kterým se potře kůra stromu. Roztomilí mlsouni jsou sladkou neodolatelnou vůní brzy přivábeni. Na vůni pečeného masa je zase možné při troše štěstí nalákat cibetkovitou šelmu Fosa fossana. Maso cítí i na velkou vzdálenost. Kácení deštných lesů je problém dobře známý z tropických zemí celého světa. Bohužel, nejinak je tomu i na Madagaskaru. Obrovské plochy jsou přeměněny v holé paseky nebo špatně plodící políčka, údolí s protékající vodou jsou přetvořena na rýžoviště. Na Madagaskaru se těží stromy nejen pro dřevařský průmysl, ale také pro výrobu dřevěného uhlí. Pro většinu malgašských rodin je pak právě dřevěné uhlí hlavním palivem. Původní příroda a tropické deštné lesy obzvlášť tak přežívají na větších plochách jen v chráněných oblastech.
 


Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA
Domovská stránka Expedice LEMURIA