Česko-malgašský slovník

Pokud je nám známo je následující slovník prvním česko-malgašským slovníkem všech dob. Jako vše, co je nové i on obsahuje jistě mnoho chyb, které mohly vzniknout jako docela obyčejný překlep anebo také díky naší nedokonalé znalosty jazyka malgašského. Obracíme se proto na každého, kdo malgaštině rozumí (například malgašské studenty, kteří u nás žijí) a objeví ve slovech nebo jejich překladu nějaký nedostatek ať nám sdělí svůj názor. Usilujeme o co nejdokonalejší službu.
Slovník v této své nejrannější verzi obsahuje zhruba 1300 slov a slovních spojení. Jde o výrazy běžné řeči, které jsou přeložitelné do jiných jazyků. Malgaština je však velmi bohatý jazyk a lidé na Madagaskaru žijí ve svém vlastním společenském a kulturním prostředím. Obě okolnosti způsobují, že malgaština obsahuje mnoho slov a pojmů, které jsou vlastně nepřeložitelné (např. aloalo, lamba, famadihana ap.), neboť označují a popisují věci či události s kterými se mimo Madagaskar setkat nelze a proto pro ně jiné jazyky nemají žádné slovo; prostě je neznají. Takové pojmy a obraty jsou vysvětleny ve výkladovém slovníku, který připravujeme.
Následující slovník také neobsahuje názvy rostlin a zvířat, která jsou uvedena jinde na www stránkách expedice LEMURIA.
Některá slova (zejména slovesa) se mohou ve slovníku objevit několikrát v různém tvaru. Slovesa malgaština velmi intenzivně mluvnicky tvaruje, takže jediné slovo si může být v různých mluvnických tvarech zcela nepodobné. Způsob slovotvorby, stejně jako pravidla výslovnosti můžete najít na stránce s malagašskou gramatikou, kterou rovněž připravujeme.
Na našich www stránkách najdete také malgašsko-český slovník.
 

0,25 metru – ampahefametatra
0,5 metru – antsasametatra
1 000 000 – iray tapitrisa
1 000 000 000 – arivo tapitrisa, lavitrisa
1 000 000 000 000 – tapitrisa tapitrisa
1 frank – iraibilanja
1 gram – iray grama
1 kilometr – iray kilaometatra
1 metr – iray metatra
1,25 kilogramu – iray kilao sy fahefany
1,25 metru – iray metatra sy fahefany
1,5 kilogramu – iray kilao sy sasany
1,5 metru – iray metatra sy sasany
1/2 kilogramu – antsasakilao
1/4 kilogramu – ampahefakilao
10 000 – iray alina
10 franků – ariary roa
100 000 – iray hetsy
15 franků – ariary telo
2 franky – venty sy kirobo
2 gramy – roa grama
2 kilogramy – roa kilao
2 metra – roa metatra
20 franků – ariary efatra
25 franků – ariary dimy
3 franky – sikajy dimy
30 franků – ariary enina
35 franků – ariary fito
40 franků – ariary valo
45 franků – ariary sivy
5 franků – ariary
50 franků – ariary folo
a – sy
a – ary
a tedy, a tak, také, taky – sady
adresa – adiresy
akceptovaný, přijatý – sitraka
akceptovat, uznat, pochopit – mankato
ale – kanefa
ale – fa
ale – nefa
ananas – mananasy
Angaha? – angaha tázací slůvko
anglicky, anglický – angilisy
angličtina – teny Anglisy
ano – eny
ano – eka
ano, trochu – eny, mahay kely aho
aritmetika, počty – marika
atd. – sns. (sy ny sisa)
auto – fiarakodia
auto, automobil – fiarakodia
autobus – (aoto)bisy
automobil – aotomobilina
avšak – kanefa
avšak, ale – saingy
babička – renibe
banán – akondro
bandita, pirát – jiolahy
barva – loko
barva – loko
během, zatímco – mandritra
benzín – lasantsy
bez chuti – matsatso
bezprostředně – tonga dia
bílý – fotsy
blízko, nedaleko – akaiky
bobytek, kráva, býk – omby
boháč – mpanankarena, mpanana
bohatství – harena, fananana
bolest břicha – aretim–bavony
boty – kiraro
brambory – ovy
brambory – ovimbazaha ???? Vzniklo zřejmě spojením ovy + vazaha ????
brát, získat, vydělat, vahrát (A) – mahazo
bratr – rahalahy
bratr (sestry) – mianadahy
bratranec – zaondahy
brýle – solomaso
březen – marsa
břicho – kibo
břicho – vavony
bulvár – arabe, araben
bylo řečeno, prý – hono
být (po)žádán – andrasana
být bratrem a sestrou, mít sourozence – mianadahy
být bratrem, mít bratra – mirahalahy
být hladový – noana
být manželem nebo manželkou, být ženatý nebo vdaná – mivady
být najmutý za mzdu – karamaina
být namalovaný – miloko
být navštívený – vangiana
být opatrný, pečlivý – mitandrina
být otevřený – mivoha
být podváděný, být podvedený – ambakaina
být poslán, být poslaný – alefa
být postříkán, pokropen – tondrahana
být probuzen – fohazina
být protivný, být nenáviděný – hala
být přemístěný – soloana
být připravený – vononina
být rodičem či dítětem – mianaka (anaka) výraz užívaný pro vyjádření vztahů mezi rodiči a dětmi
být sestrou, mít sestru – mirahavavy
být schopen – afaka
Být studený – Mangatsiaka
být špatný, chybný – diso
být upravený, být opravený – amboarina
být vlevo – avela
být vynešen, být unešen – ampidirina
být zahalený, být zabalený – fonosina
být zamčený – mihidy
být zaměstnán (čím) – mikarakara
být zavolaný – antsoina
být zdvižen, být zvednut – ampakarina
být zraněný, poraněný – maratra
být zvětšený – ampiana
být zvýšen – ampitomboina
Být žíznivý – Mangetaheta
celá rodina – mianakavy
celý – tontolo
celý – manontolo
celý, všechno – daholo
cement – sima
cena – vidiny
centrální banka – banky foibe
cesta, silnice, ulice – lalana
cestovat, jít (A) – mandeha
cestovatel – mpandeha
cigareta – sigara
cihla, kostka – biriky
citron – voasary makirana
Co je pro tebe Rakoto? (dotaz na příbuzenství) – Inonao Rakoto?
Co jseš pro Rakotoa? (dotaz na příbuzenství) – Inon-dRakoto ianao?
Co s tím děláš? – Atao ahoana?
co se děje, co se stalo – maninona
co se stane jestliže ... ? – Maninona raha ... ?
co? – inona?
co? (z mnoha věcí) – inona avy
cukr – siramamy
cvičení – fanazarana
čaj – dite
čas – fotoana
čas, perioda, schůzka – fotoana
často – matetika
často – matetika
často – matetika
černý – mainty
červ – kankana
červen – jiona
červenec – jiolay
červený – mena
četný, mnohý – maro
čí, koho – izay
čí?, koho? – An´ iza
čínský – sinoa
čínština – teny Sinoa
číslo – isa
číst (A) – mamaky
čistý – madio
čistý, světlý – mazava
číšník – mpandroso safafo
čokoláda – sokola
čtrnáct – efatra ambin’ny folo
čtrnáct dní – tapabolana
čtvrt hodiny – ampahefatradiny
čtvrtek – alakamisy
čtvrtý – fahaefatra
čtyři – efatra
čtyři roční období, čtyři sesony – fizarantaona
čtyřicet – efapolo
čtyřista – efajato
Dále! Pojďte dále. – midira
daleko – lavitra
dárek – fanomezana
dávaný (komu) – omena
dávat – manome
dědeček – raibe
deka, přikrývka – bodofotsy
děkuji – misaotra
děkuji mnohokrát – misaotra indrindra
děkuji pěkně – misaotra tompoko
dělat (A) – manao
dělat, udělat – manao
délka – halavany
dělník, zaměstnanec – mpiasa
den – antoandro čas mezi ránem a věčerem
den (24 hodin) – andro
desátý – fahafolo
deset – folo
desetkrát – impolo
déšť – ranonorana
déšť – orana
devadesát – sivifolo
devatenáct – sivy ambin’ny folo
devátý – fahasivy
devět – sivy
devětset – sivinjato
dítě – zaza
dítě – zanaka
dítě – ankizy
dívat se, hledět – mijery
divit se, žasnout – mahagaga
dívka – zazavavy
dlouho – ela
dnes – ankehitriny
dnes (budoucí část dne) – anio
dnes (minulá část dneška) – androany
Dnes je teplo. – Mafana [be] androany
dnes večer – rahariva
do – ambaraka
do teď, do současnosti – hatramin´izao
dobrou cestu – soava dia
dobrou noc – tafandria mandry
dobrý – tsara
dobrý – bara
dobrý den – manao ahoana, tompoko
dobrý den, buď zdráv – salama
dobrý prodavač, schopný obchodník – mahalafo
dobrý, užitečný – soa
dobytý – resy
dohonit, předstihnout, pokusit se chytit – manatratra
dokonce – … aza
dokonce i zvířata – ny biby aza
dokončený – tanteraka
dokončit, ukončit – tapitra
domov – tokantrano
doplnit (A) – manatanteraka
dopravovaný – taomina
dopravovat – mitaona
doufat (A) – manantenana
dovedný, obratný, zručný – kinga
dovolit – mamela
drahý (ne laciný) – lafo
druh, sorta, typ – karazany
druhý – faharoa
duben – avrily
dům – trano
dupat, šlapat – manitsaka
dva – roa
dva tisíce – roa arivo
dvacet – roapolo
dvacet jedna – iraika amby roapolo
dvanáct – roa ambin’ny folo
dvě hodiny – adiny roa
dvě nebo více dětí, se stejnou matkou a otcem – iray tampo
dveře – varavarambe
dveře – varavarana
dvěstě – roanjato
dvůr, dvorek – tokotany
džus, šťáva s ovoce – ranom-boankazo
džus, šťáva z pomerančů – ranom-boasary
fotbal – baolina
francouzština – teny Frantsay
garáž – garazy
had (obecně) – bibilava
had (r. Lioheterodon) – menarana
hák – fintana
hezký, dobrý (o člověku) – tsara fanahy
hezký, potěšující, veselý – mahafinaritra
historie – tantara
hlad – hanoanana
hladký, kluzký – malama
hladový – noana
hlas – feo
hlava – loha
hledat – mitady
hloubka – halaliny
hloupý – kely loha
hloupý – adala
hloupý – bado
hluboký – lalina
hluboký – lalina
hluchý – marenina
hnědý – manja
hodina – ora
hodiny, hodinky – famantaranandro
horečka – tazo
horečný, zimničný, mít horečku – manavy
horký, teplý – mafana
horšit se, zhoršovat se – miharatsy
hory, pohoří – tendrombohitra
hořký – mangidy
hrát (hry) – milalao
hromada – toko
hřeben – fihona
hřebík – fantsika
husa – gisa
chameleon – tana
chlapec – zazalahy
chleba – mofo
Chtěl by jste uměl malgašsky? – Te-hahay miteny malagasy ve ianao?
Chtěl bych … – Te … aho
chtít, přát si (A) – maniry
chudoba – mahantra
churavý, nemocný – leo
chutný, lahodný – fy
chytat (do pasti) (A) – mamandrika
chytit – mahazo
i – dia
inzerát, oznámení, reklama – dokam-barotra
já – izaho
já – aho
jak je…? Jaký je …? Jaká je … ? (ap.) – manahoana (manao ahoana)
Jak jsem unavený! – Vizaka aho izany!
Jak jste ty a Rakoto spžízněni? – Mifaninona ianao sy Rakoto?
Jak prosím? – Ahoana hoe?
Jak se jmenuje ...? (nějaké místo) – An´ inona?
jak se máš, jak se máte – manahoana ianao
jak? – akory?
jak? – ahoana?
jako ang. Is there? Are there? – Misy ve?
jaro – lohataona
jazyk – lela
je prvotřídní – mazoto
Je sedm (hodin) – Amin´ ny fito
je sedm a patnáct minut (čtvrt na osm) – Amin´ ny fito sy fahefany
je sedm a pět minut – Amin´ ny fito sy dimy
je sedm čtyřicet – Amin´ ny valo latsaka roapolo (latsaka fahatelony)
je sedm čtyřicet pět (tři čtvrtě na osm) – Amin´ ny valo latsaka fahefany
je sedm dvacet – Amin´ ny fito sy roapolo (sy fahatelony)
je sedm hodin a dvacet pět minut – Amin´ ny fito sy sasany latsaka dimy
je sedm padesát (za deset minut osm) – Amin´ ny valo latsaka folo anio
je sedm třicet (půl osmé) – Amin´ ny fito sy sasany
je sedm třicet pět – Amin´ ny fito sy sasany mahery dimy
je umístěný, je položený – Atao + teny milaza toerana
jeden pro každého – iray avy
jedenáct – iraika ambin’ny folo
jedna – iray
jednu hodinu, hodinu – adiny iray
jednu minutu, minutu – iray miniotra
jeho, její – azy (–ny)
jejich – azy (–ny), azy ireo
jen 500 franků – ariary zato ihany
jen, pouze – ihany
jestliže – raha
ještě (ne) – mbola (tsy)
jěště, stále ještě, opět – mbola
jet autem – mandeha aotomobilina
jet autobusem – mandeha tongotra
jet pomalu, jít pomalu – miadana
jet taxíkem – mandeha taxi
jezero – farihy
jídelna – efitrano fihinanana
jídelní lístek – ny lisitry ny sakafo
jídlo – hanina
jídlo – sakafo
jih – atsimo
jiný – hafa
jíst – mihinana
jíst – misakafo
jít – leha
jít domů – mody
jít kam – mankany
jít kam? – ho aiza?
Jít kam? – mankaiza
jít na jih – mianatsimo
jít na sever – mianavaratra
jít na trh – miantsena
jít na trh (A) – miantsena
jít na východ – miantsinanana
jít na západ – miankandrefana
jít nalevo – mandeha ankavia
jít napravo – mandeha ankavanana
jít pěšky – mandeha tongotra
jít za..., jít k... – mankany
jít, jet – mandeha
jízdně, cena za jízdenku – saran-dalana
jméno – anarana
jméno – anarana
Jsem nemocný? – Izaho angaha marary?
Jsem student. – Mpianatra aho.
kachna – kanakana
kámen – vato
kamna, sporák – fatana
káva – kafe
káva s mlékem (bílá káva) mi stačí – ampy ahy ny kafe sy ny ronono
každý – Samy ... avy ...
každý – isan´ny
každý den – isan´andro
každý den – isan´ andro
Kde ...? (místo) – Any an´ inona
Kde bydlíte? – Aiza ianao no mipetraka?
kde? – aiza?
Kdo je to? – Iza no?
Kdo?, Čí? – Iza?
kdy (budoucnost) – rahoviana
kdy (přítomnost a minulost) – oviana
když – rahefa
kilo – kilao
kilogram – kilaograma
kino – sinema
klamný, nepravdivý – sandoka
klamný, nepravdivý – tsy marina
klepající, bučící – dondonina
klepat, tlouci, bušit – mandondona
klíč – fanalahidy
klidný, jemný – Malemy fanahy
klobouk – satroka
klobouk – satroka
kniha – boky
kočka – saka
kolemjdoucí – mpandalo
kolik dní? – madritra ny hafiriana?
kolik dní? – hafiriana?
Kolik je hodin? – Amin´ ny firy izao?
Kolik je hodin? – Amin´ ny firy ny famantaranandro?
Kolik máš bratrů a sester (sourozenců)? – Firy mianadahy ianareo?
Kolik máš bratrů? – Firy mirahalahy ianareo?
Kolik máš sester? – Firy mirahavavy ianareo?
kolik? – ohatrinona?
kolik? – firy?
kolo, pneumatika – kodiarana
komár – moka
konverzace, hovor – resaka
kopat, rýt, vrtat – mihady
kostel – fiangonana
koš, košík – harona
košile – lobaka
koupit (A) – mividy
kouřit – mifoka sigara
kousek chleba – tapa-mofo
krásný – tsara–tarehy
krást (A) – mangalatra
krejčí – mpanjaitra
krev – ra
krk – katoka
krocan – vorontsiloza
krok, cesta, putování – dia
kromě, s vyjímkou – saingy
křestní jméno – fanampin´anarana
který vydrží 2 hodiny – maharitra adiny roa
který? – fahafiry?
kuchař(ka) – mpahandro
kuchyň – lakozia
kukuřice – katsaka
květen – mey
květina – voninkazo
láhev – tavoahangy
lamba, látka – lamba
leden – zanvie (janoary)
lehký – maivana váhově
lék – fanafody
lékárna – fivarotam-panafody
les – ala
léto – fahavaratra
levný – mora
lhář – mpandainga
libove maso – nofony
lidé – olona
lidé, národ – fokonolona
lidé, zástup, dav – vahoaka
líný – kamo
listopad – novambra
literatura – literatiora
litr – litatra
loď, člun – sambo
loupit, vyloupit – manimba
ložnice – efitrano fandriana
lžíce – sotro
mající malou nebo plochou hlavu – vazimba loha
malé dítě – zazakely
malgašský jazyk – teny malagasy
málo – vitsy
malý – kely
máma, mamka – neny
mango – manga
manžel, manželka – vady
mapa – sarin–tany
máslo – dibera
maso – hena
matka – reny
měkký, jemný – malemy
měsíc (na obloze) – volana kalendářní i na obloze
měsíc a půl – iray volana sy tapany
měsíčně – isam-bolana
města, vesnice – tanan-dehibe
město – tanana
metr – metatra
miliarda – arivo tapitrisa
milovaný – taina
milovat (jeden druhého) – mifankatia
mínění, názor – hevitra
minuta – minitra
míra, měřítko – refiny
místo, kde je prodávána rýže – fivarotam-bary
místo, prostor – toerana
mít důvěru, mít odvahu – matoka
mít chuť k jídlu, mít dobrý apetit – mazoto homana
mít, vlastnít – manana
mladší (bratr nebo sestra) – zandry
mladý – tanora
mladý – tanora
mléko – ronono
mlha – zavona
mluvit – miteny, miresaka
Mluvíte francouzsky? – Mahay miteny frantsay ve ianao?
Mluvíte malgašsky? – Mahay miteny malagasy ve ianao?
Mluvíte něměcky? – Mahay miteny alemana ve ianao?
mnoho, početný – betsaka
modrý – manga
modrý – mangamanga
moje dcera, mé dítě – anaka
(moje) děti – rankizy
mokrý, velmi vlhký – kotsa
moře – ranomasina
most – tetezana
moudrý, rozumný – hendry
mrštný, čiperný, hbitý – mailaka
mrtvola – faty
můj, moje – ahy (-ko)
muset, být nutné – tsy maintsy
muž – lehilahy
muž – lahy
muž (nebo žena) a děti – vady aman-janaka
my (exkluzivně) – izahay
my (inklusivně) – isika
mýdlo – savony
mýdlo – savony
myslet (A) – mihevitra
Myslím, že ... – Ataoko fa ...
myšlení – hevitra
mýt se – misasa
mýt, mýt se – manasa
mzda, služné – karama
na hraně – an-tsisiny
na prodej – amidy
na shledanou, sbohem – mandra-pihaona
na trhu – Any an-tsena
na viděnou, brzy, za okamžik – vetivety
nabídnout – manolotra
nabízený, nabídnutý – atolotra
nad – ambony
naděje – fanantenana
nadměrně chválit (zboží) – mandoka
nadměrně chválit zboží, dělat reklamu – mandoka varotra
nádraží – gara
náhrada, substituce – solo
najmout za mzdu – manakarama
nakupující, zákazník – mpividy
nalevo – ankavia
(na)malovaný červeně – miloko mena
(na)malovaný fialově – miloko volomparasy
(na)malovaný růžově – miloko mavo kely
(na)malovaný stříbrně – miloko volafotsy
(na)malovaný zlatě – miloko volamena
nápoje – zava–pisotro
napravo – ankavanana
národ, země – firenena
nashle – velo
nást – mitondra
náš, naše (exkluzivně) – anay (–nay)
náš, naše (inkluzivně) – antsika (–ntsika)
naštěstí – Soa ihany fa
návnada, krmení – jono
navoněný – manitra
návštěva – mamangy
navštívit – mamangy
navštívit (A) – mamangy
nazdar – veloma
Nazdar, dobrý den – mbola tsara
ne – tsia
ne – tsy
nebezpečí – loza
nebo (obecně) – na
nebo (pro definované alternativy) – sa
něco – zavatra
neděle – alahady
neděle – alahada
nechat, umožnit dovolit – mamela
nějaký – sasany
nějaký ... nějaká; nějaký ... jiný – ny sasany ... ny sasany
nejen ..., ale i – Sady ... no
nejlepší – tsara indrindra
někde – any ho any
někdy – indraindray
někdy – mbetika (mbetika … mbetika …)
nemoc – aretina
nemoc – aretina
nemocnice – hopitaly
nemocný – marary
nemocný (ne příliš) – marofy
nenávidět, protivit – mankahala
není zač – tsy misy isaorana
nepřítel – fahavalo
nesený – entina
neschopnost rozdělit, separovat (jeden od druhého) – tsy mifankafoy
neschopnost správně vyslovovat – miambatra
nést – mitatitra
nešené – taterina
nic se neděje, to není významné – tsy mampaninona
nic se neděje, to nic – tsy maninona
nízký, nevysoký – iva
noc – alina
noha – dia
noha, chodidlo – tongotra
nos – orona
novinky, zprávy – maresaka
noviny, časopis – gazety
nový, novinky, zprávy – vaovao
nula – aotra
nula – zerao
nůž – antsy
nyní, teď – amin´izany
nyní, teď – izao
nyní, teď – amin´izay
obdělávání, zemědělství – fambolena
Obecní dům – lapan’ny tanana
oběd – sakafo antoandro
obchod – varotra
obchod, krámek – magazay
obchod, krámek – fivarotana
obklopit, obklíčit, obehnat – manodidina
oblečení, oděv – akanjo
oblékat – miakanjo
obličej – endrika
obloha – lanitra
obraz – sary
obtížný, těžký – sarotra
obývat, žít, bydlet – mipetraka
očekávat (A) – manampo
od – hatramin´ny v časovém významu
od – hatra
od ... do ... – hatrany (milaza toerana)
od kdy? – hatra ny oviana
odbočit, zabočit, uhnout – mivily
odhalit, zjevit – mamboraka
odkud – avy taiza
Odkud přichází? Odkud jde? – Avy aiza izy?
odkud? – avy aiza?
odlišný, jiný – samihafa
odpočívat, mít volno, být na prázdninách – miala voly
odpoledne – tolakandro
odpoledne – hariva
odpověď – valy
odpovědět (A) – mamaly
odstraněný – esorina
odstranit – manesotra
odvolání, prosba, žádost – antso
oheň – afo
ohluchnout – mankarenina
ochrana – resaka
OK – ekena
okno – varavarankely
oko – maso
olej – menaka
olej – diloilo
omáčka – ro
omáčka – lasosy
on – izy
ona – izy
oni – izy ireo
ono – izy
opět – indray
opět – amin´ny
opravit, opravovat – mamboatra
oslepnout – mahajamba
osm – valo
osmdesát – valopolo
osmnáct – valo ambin’ny folo
osmset – valonjato
osmý – fahavalo
ostatní, další – hafa
ostrov – nosy
ostrý, špičatý – maranitra
otec – ray
otevřený – voha
otevřít (A) – mamoha
otevřít (A) – manokatra
ovce – ondry
ověřit, vyzkoušet (A) – manamarina
ovoce – voankazo
oznámit, ohlásit, vyjevit – manambara
padesát – dimampolo
pak, potom – ary
Pan (obdoba angl. Mr.) – Rangahy
pan (oslovení jako Mister nebo Monsieur) – Ingahy
Pan R. (Pane R.) – Andriamatoa R.
Pan R. (Pane R.) – Ramatoa R.
pane/madam – tompoko
pánev – vilany
paní – ramatoa
pas – pasipaoro
past – fandrika
pátek – zoma
patnáct – dimy ambin’ny folo
pátý – fahadimy
pavouk – hala
pečovat, dávat pozor – tandremana
peněženka, kabelka – poketra
peníze, hotovost – vola
pes – alika
pěstitel, chovatel – mpiompy hlavně ve významu chovatel dobytka
pět – dimy
pětkrát – indimy
pětset – dimanjato
pijící – sotroina
písek – fasika
písek – fasika
písmo – soratra
pít – misotro
plakat – mitomany
platit, zaplatit co – Aloa (vola)
platit; dávit, zvracet – mandoa
plavat (A) – milomano
pláž – tora–pasika
plný – feno
plodit, rodit; chovat – miompy
počítat – marika
počkejte chvilku – andraso kely
pod – ambany
podívat se, vidět (A) – mahita
podlaží (domu) – rihana
podle tvého mínění, podle tvého názoru – araka ny hevitrao
podpis – sonia
podstata, výtažek – lasantsy
podupaný, pošlapaný – voahitsaka
podvádět, klamat – manambaka
podzim – fararano
pojď sem! – avia
pokladník – mpandray vola
pokoj – efitrano
pokračovat – manohy
pokrývka, přehoz – lambam-parafara
pole – saha
pole (rýže) – tanimboly
poledne – antoandro
polévka – lasopy
polít, pokropit, postříkat – manondraka
položit – mametraka
pomalu – miadana
pomalu – votsy
pomeranč – voasary
pomeranč – laoranjy
pomeranč – voasary
pomoc – fanampiana
pomoci – manampy
pondělí – alatsinainy
porovnat (A) – manohatra
porozumět, získat – mahazo
poslat – mandefa
poslat (A) – mandefa
poslat dopis – manatitra taratasy
poslouchat – mihaino
poslouchat – mandra (re)
postel – fandriana
posunout, pokračovat, dělat pokroky – mandroso
pošta – paositra
potřeba – ila
potřebný, užitečný – ilaina
potřebovat – mila
potřebovat (A) – mila
Potřebujeme … – Mila … izany
pouzdro, schránka – vata
použitý, využitý, snědený – lany
používaný k přemístění, pouřívaný k záměně – asolo
povídat, konverzovat, diskutovat, vyprávět – miresaka
pozdě, později – aoriana
pozdní noc, pozdě v noci – halina
poznat, najít – hita
práce – asa
práce ze dřeva – rafitra
pracovat – miasa
prach – vovoka
prase – kisoa
pravda, právo – marina
pravdivý – marina
pravý (vpravo) – havanana
prázdný – foana
preferovat – aleo ... toy izay ...
pro koho? – ho an´izy
proč – maninona
proč – nahoana
prodaný – lafo
prodavač – mpivarotra
prodávat – mivarotra
prodávat, prodat (A) – mivarotra
prodělávám, prodávám se strátou – maty antoka aho
prohlásit, oznámit (A) – mandaza
prohlášení, oznámení – laza
procházet se, jít na procházku, jít, jet – mitsangatsangana
procházka – fitsangatsanganana
projít, překonat – mandalo
promiňte, pardon, Omluvte… – aza fady
promiňte, prosím – miala tsiny aho
promiňte, prosím – aza fady kely
promiňte, prosím, nerozuměl jsem – aza fady, tsy azoko...
pronájem, nájem – hofa
pronájem, nájem – hofan-trano
pronajímat – manofa
prosím – tsa maninona akory
prosinec – desambra
proti – tandrify
protože – satria
průvodce – mpitarika
první – voalohany
před – aloha
před (čas) – aloha
před (osoba) – anatrehana
před (věci, místa) – anoloana
před čtyřmi dny – efatra andro izay
před dvěma dny – indroa andro izay
před měsícem – iray volana izay
před třemi dny – telo andro izay
předejít, zabránit – misakana
předek – razana
přejít silnice – manapaka arabe
překonávat, překračovat vodu – mita
překonávat, překračovat vodu – miampita
přemístit, nahradit – manolo
přemýšlet, uvažovat, meditovat (A) – mieritreritra
přesně stejný – tsy misy hivoasana
přesný – tokony
přibližně – sahabo ho
přibližně – tokony ho
přicestovavší, dorazivší – tonga
přicházející – avy
přijít, dorazit – tonga
přijmout jako pravdu – to
přijmout, akceptovat – mety
příliš mnoho, mnoho – loatra
přímo, rovně – mahitsy
přinést, přivést (A) – manatitra
přinutit, vynutit – manesika
příprava – fiomanana
připravený – karakarao
připravený – vonona
připravit – miomana
připravit, připravovat – mamonona
přirozeně – izany tokoa
přísloví – ohabolana
přísný, silný, prudký – masiaka
přítel – sakaiza
přítel, kamarád – namana
psací stroj – masinina
psaní – soratra
psát – manoratra
pták – vorona
pták – vorona
ptát se (A) – manontany
ptát se, žádat – manontany
půda, zem – tany
půjčený, pronajatý – hofana
půjčit (peníze např.) (A) – misambotra
půl hodiny – atsasakadiny
půl kila – antsasa-kilao
rada, porada, zpráva – anatra
rada, učení – anatra
rádio – radio
radovat se, těšit se – mifaly
rameno – soroka
ráno – maraina
restaurace – fisakafoana
restaurace – hotely
ret, pysk – molotra
rodiče (skuteční i obrazní) – ray aman-dreny
rodina – fianakaviana
rok – taona
rolník, farmář – mpamboly
rostlina – zavamaniry
rozhněvahý, rozlobený – tezitra
rozhněvaný, rozlobený – tezitra
rozhněvat, rozlobit – mahatezitra
rozlobit – mankaloza
rozptýlit se, opustit (místnost) – mirava
rozřezaný – tapaka
roztrhaný, rozškubaný – rovitra
roztrhni, znič (imperativ) – rovita
rozumět (jeden druhému) – mifankahazo
ruce – tanana
ručník – servieta
ruka – tanana
růst (např. rostlin) – maniry
růže – raozy
ryba – trondro
rybář – mpanjono
rybařit, chytat ryby – manjono
rybník, nádrž – dobo
rýč – angady
rychle – haingana
rychle – malaky
rychle, brzy – vetivety
rychlý – haingana
rýže – vary
řečený – lazaina
řečtina – teny grika
řeka – ony
řekni, pověz – ilazao
říci, požádat někoho aby něco udělal – asaovy
říci, říkat – milaza
řidič – mpamily
říjen – oktobra
s, z, v, k – amina
sahat, prostírat se, rozkládat (se) – mahatratra
sám, osamělý – irery
sám, osamocený – irery
saranče – valala
sbíraný – raofina
sedm – fito
sedmdesát – fitopolo
sedmnáct – fito ambin’ny folo
sedmset – fitonjato
sedmý – fahafito
sestoupit, klesat – miala
sestra – rahavavy
sestra (bratra) – anabavy
sestřenice – zaobavy
setkat se, potkat (jeden druhého) – mifanena
sever – avaratra
shromáždit, shrnout – mandraoka
schody, schodiště – tohatra
schvalovat, souhlasit s – mankatelina
silný – matanjaka
silný, tlustý – matevina
sklo, zrcadlo – fitaratra
skončený – vita
skoro, téměř – saiky
skoro, téměř – saika
skutečně, opravdu – tena
sladký – mamy
sláva, věhlas – laza
slavit, oslavovat – mankalaza
slavný, proslavený – malaza
slepice – akoho
slepý – jamba
slovo, jazyk – teny
slunce – masoandro
slůvko pro budoucí čas – ho
slůvko pro minulý čas – no
slyšet (A) – mandre
smát se – mihomehy
smělý, nebojácný – sahy
směnárna – fanakalozam–bola
směnit, vyměnit (A) – manakalo
smlouvat, dohadovat – miady varotra
smutný – malahelo
snad – angaha
snad, možná – angamba
snadný – mora
"snadný – mora (foana) ""foana"" mění význam na ""nedůležitý"", ""nevýznamný"""
snídaně – sakafo maraina
sobota – asabotsy
sousto, slovo – indraim-bava
spánek, sen – tory
spát – matory
spíše, raději – aleo
spokojený (dost najezený) – voky
spokojený, šťastný – faly
spolknutý, pozřený – telina
spolu, dohromady – tafaraka
spravit, opravit – mamboatra, manamboatra
srazit se, střetnout – mifandona
srdce – fo
srpen – aogositra
starší (bratr nebo sestra) – zoky
startovat, začít práci – mampandeha
starý – tonta
starý – antitra
stát (např. na místě) (A) – mitsangana
stát se prvotřídním – mihamazoto
stát se schopnějším – mihamahay
stávat se rozumnějším, moudřejším, zmoudřet – mihahendry
stěhovat se (z domu do domu) – mifindra trano
stejný – mitovy
sto – zato
sto třicet sedm – fito amby telopolo amby zato
stočtyři – efatra amby zato
stodeset – folo amby zato
stodevět – sivy amby zato
stodva – roa amby zato
stodvanáct – roa ambin´ny folo amby zato
stojedenáct – iraika ambin´nyfolo amby zato
stojedna – iraika amby zato
stoosm – valo amby zato
stopět – dimy amby zato
stosedm – fito amby zato
stošest – enina amby zato
stotři – telo amby zato
stoupat, jít nahoru – miakatra
stráž, hlídka – miambina
strom – hazo
strom – hazo
strýc (z matčiny strany) – anadahin-dreny
strýc (z otcovy strany) – rahalahin-dray
středa – alarobia
střecha – tafontrano
student – mpianatra
studijní zvyk, studijní návyk – fianatra
studium, učení, lekce – fianarana
studovat právo – miana-dalana
stůl – latabatra
stůl (pracovní) – birao
sudba – vintana
sucho, suchý – maina
sůl – sira
svátek, slavnost – fety
svět – izao tontolo izao
světle modrý – manga tanora
světle zelený – maitso tanora
světlý (o barvě) – matsora
sýr – fromazy
syrový – manta
šedesát – enimpolo
šest – enina
šestnáct – enina ambin’ny folo
šestset – eninjato
šestý – fahaenina
široký, širý – malalaka
šířka, šíře – sakany
škola – sekoly
špatný – ratsy
špatný, ošklivý (o člověku) – ratsy fanahy
špinavý – maloto
štír – maingoka
šváb – kadradraka
šváb – kalalao
tady – ato
tady (nedaleko) – eo v pohledu, kam se dívám
tady (nedaleko) – ao mimo zrak
tady (velmi blízko) – ety v pohledu, kam se dívám
tady (velmi blízko) – aty mimo zrak
tady, zde – eto
také – koa
talíř – vilia (lovia)
tam – atsy mimo zrak
tam – aroa mimo zrak
tam – etsy v pohledu, kam se dívám
tam – ao
tam – eroa v pohledu, kam se dívám
tam (dále) – ary mimo zrak
tam (dále) – ery v pohledu, kam se dívám
tam (velmi daleko) – eny v pohledu, kam se dívám
tam (velmi daleko) – any mimo zrak
tamten, tamta, tamto – iry
tamten, tamta, tamto – itsy
tamten, tamta, tamto – iroa
tamten, tamta, tamto – iny
tamti, tamty, tamta – irery
tamti, tamty, tamta – iretsy
tamti, tamty, tamta – ireny
tamti, tamty, tamta – ireroa
táta, taťka – dada
taxa, daň – hetra
tedy, tak – noho izany
televize – télévision dle francouzštiny
ten co je kopán – hadina
ten kdo je požádán – anontaniana
ten s kým si hraje – lalaovina
ten, kdo je daný – omena
ten, kdo je nabízený – tolorana
ten, ta, to, tamten, onen, ... – izany
tenký – manify ne o lidech
tenký, hubený – mahia
tento, tato, toto – ity
tento, tato, toto – io
teta (z matčiny strany) – rahavavin-dreny
teta (z otcovy strany) – anabavin-dray
těžký – mavesatra
tisíc – arivo
tisíc devět set sedmdesát osm – valo amby fitopolo sy sivinjato sy arivo
tisíc devět set sedmdesát sedm – fito amby fitopolo amby sivinjato sy arivo
tisíc dva – roa sy arivo
tisíc jedna – iray sy arivo
tisíc jedna – iray sy arivo
tito, tyto, tato – ireto
tito, tyto, tato – ireo
tito, tyto, tato – irety
tlustý, tučný – matavy
tma – maizina
to co je žádané – angatahina
to je pravda – eny tokoa
to, co léčí, způsobuje vyléčení – mahasitrana
točení, kroužení – fiolahana
tolik – ohatra izay
trápit se, soužit – mahasosotra
trest, potrestání – sazy
trestat, potrestat – manasazy
trh, tržiště – tsena
trh, tržiště – zoma
trochu – kely ihany
trvat, vytrvat, vydržet – maharitra
třetí – fahatelo
tři – telo
tři tisíce – telo arivo
třicet – telopolo
třída – kilasy
třídit, vybírat, volit (A) – mifantina
třídit, vybírat, volit (A) – mifidy
třináct – telo ambin’ny folo
třista – telonjato
tuk – taviny
tuna – taonina
tvrdý, pevný – mafy
tvůj, tvoje – anao (–nao)
ty – ianao
u prodavače, u obchodníka – Any amin´ny mpivarotra
učící se – ianarana
učit (někoho) – mampianatra
učit se – mianatra
učitel, profesor – mpampianatra
udělaný – atao
udělat co? Co (jsi) udělal? – maninona?
udělat dobře, být užitečný – mahasoa
udělat radost, potěšit – mankafy
udělat šťastným – mahafaly
udice – haranjono
udivený, užaslý – gaga
údolí – lohasaha
uhodit, udeřit – mikapoka
ucho, sluch – sofina
ukázaný někomu – atoro
ukázat – manoro
ulice – lalana
uložit, uchránit, zachovat (A) – mamonjy
unavený – vizaka
unavit, unavit se – mahavizaka
únor – fevrie (febroary)
uprostřed – ampovoany
určitě, jistě – tokoa
úřad – birao
usnout – mankatory
úterý – talata
útočník, obléhatel – mpanani-bohitra
utrhnout, sbírat (ovoce) – mioty
uvnitř – ao anatina
už ne, nikdy více – Tsy ... intsony
už, již – rahateo
už, již – sahady
už, již – efa
užitečný – mahasoa
užívat k tomu abychom byli pohromadě – mifankazatra
užívat, používat (A) – mampiasa
v jejich domě – Any aminy
v krajině, na venkově – any ambanivohitra
v kuchyni – Any an–dakozia
v mém domě – Any amiko
v minulosti – taloha
v našem domě (exkluzivně) – Any aminay
v našem domě (inklusivně) – Any amintsika
v několika minutách, za okamžik – rahefa afaka kelikely
v obchodě – Any amin´ny mangazay
v tomto roce – amin´ito
v tvém domě – Any aminao
v, na – ao anaty
v, na – any an
v, pro – an–…
váha, hmotnost – lanjany
vařené maso – pate z francouzského Le paté
vařený – masaka
váš, vaše – anareo (–nareo)
včera – omaly
ve vašem domě (mn. č.) – Any aminareo
ve? – ve tázací slůvko
věc – zavatra
večer – hariva
večeře – sakafo hariva
věda – siansa
vědět jak, být schopen – mahay
vědět, znát – mahalala
vejce – atody
velikost – refy
velký – lehibe
velký – be
velký, obrovský – ngezabe
velmi – mihitsy
venku, vně – ivelany
vesnice – vohitra
vězení – tranomaizina
vhodný, přiměřený – mety
více – mihoatra
více – mihoatra
vidět (jeden druhého) – mifankahita
víno – divay
vítáme vás – tonga soa
vítr – rivotra
vítr – rivotra
vlak – fiarandalamby
vlak – lamasinina
vlákno, provaz, nit, šňůra, lano – kofehy
vlastník, majitel – tompony
vlažný – matimaty
vlhký – lena
vlhký – mando
vložený – tafiditra
vnímavý, chápavý – tazana
vnouče – zafy
voda – rano
vodopád – riana
vojáci, vojsko – zandary
voják – miaramila
volat – miantso
volno, prázdniny – fialam-boly (vakansy)
vrátit se – miverina
vražda – vonoan´ olona
vstávat časně – mifoha maraina
vstoupit, vložit – miditra
vstup – fivoahana
všední den – andavanandro
všechno – rehetra
vy – ianareo
výbava (výbavička), sada dětských oděvů – lamban-jaza
vybrat zvolit – mifidy
východ – atsinanana
vychytralý, nápaditý, kouzelný, rozkošný – fetsy
vyléčený, uzdravený – sitrana
vynalézat – mamorona
vynést, unést – mampiditra
vypravěč – mpitantara
výraz indikující muže s manželkou nebo dvě sestry – izy roa
výraz užívaný při dotazech na příbuzenské vztahy – mifaninona
výraz užívaný při dotazech na příbuzenské vztahy – mpifaninona
vysoký – avo
vyspat se – mahita tory
vysvětlit (A) – manazava
výška – haavony
vytvořený, zkonstruovaný – arafitra
vytvořit, zkonstruovat – mandrafitra
vzbudit se, probudit se – mifoha
vzbudit, probudit – mamoha
vzít – mandray
vzít – maka
vždy – mandrakizay
vždy, pořád – ihany
z obavy před ... – sao
z očí do očí – mifanatri–tava
začít, začínat – miainga
záčít, začínat – manomboka
zahalený (v mlze) – rakotra
zahalit, ponořit – mamono
zahambit – mahamenatra
zahradník – mpanao zaridaina
záchod – fidiovana
zajímavý – mahasondriana
základna – fototra
západ – andrefana
zapomenutý – hadino
září – septambra
zasadit, založit – mamboly
zasloužený, vydělaný – azo
zastavit – mijanona
zatímco, na druhou stranu, z druhého pohledu – kosa
zavazadla, nábytek – entana
závratný – fanina
zavřený – mikatona
zbytek – amby
zdraví – fahasalamana
zdražit – misondrotra
zdvihnout, zvednout – mampakatra
zeď – rindrina
zelenina – anam–bazaha
zelený – maitso
zesládnout – mihamamy
zestárnout – mahaantitra
zeštíhlet, ztenčit – mihamanify
zhořknout – mihamangidy
zima – ririnina
získaný – lasa
zítra – rahampitso
zkoumat, hledat (A) – mitady
zkoumat, hledat (A) – misava
zkoušet – mamantatra
zlenivět – mihakamo
zlepšit (se) – mihasitrana
zlepšit se, uzdravit se – mihasalama
zlepšit se, zlepšovat se – mihatsara
zlevnit, snížit cenu – mihena
zlobit se, hnevat se (A) – mitezitra
zloděj – mpangalatra
zlomený – vaky
zmatený, popletený – menatra
změkčit, změknout, zjemnit – mankalemy
známka (poštovní) – tambra
známý – hay
známý – fantatra
znát (jeden druhého) – mifankahalala
znát, rozumět (A) – mahalala
zničený – levona
zničený – poritra
zničený – rava
zničit (A) – mandrava
zošklivit, zklamat – mankaleo
zpět – ivoho
zpřísnět – mihamatanjaka
způsob transportu – fitaomana
způsobit bolest – maharary
způsobit horečku – mankanavy
způsobit ránu – mampifandona
ztenčut, zhubnout – mankahia
ztloustnout – mihamatavy
ztloustnout, zesílit – mankatavy
ztracený – very
ztrápený, ustaraný – sosotra
zub – nify
zůstat stát – mitsangana
zvak, obyčej – fomba
zvíře – biby
zvučet, znít – maneno
zvýšit, navýšit – mampitombo
žádat – miandry
žádat, prosit – mangataka
žena – vehivavy
žena – vavy
židle – seza
žijící – velona
žít – monina
žít (A) – mivelona
žít (A) – maina
život – aina
život – fiainana
žízeň – hetaheta
žlutý – mavomavo


Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA
Domovská stránka Expedice LEMURIA