na vrcholku s figurální řezbou. Tradičním motivem aloalo byli býci zebu
a pták (vorompotsy – Bubulcus ibis 
).
Ve 20. století se však repertoár řezbářů obohatil o různé výjevy ze
života
lidí, o scény z pohřbů i o mnohé motivy z všedního života, a to i ze
života
místním lidem poměrně vzdáleného. Na vrcholcích aloalo se začala
objevovat
auta, letadla, razítkující úředníci, autobusy, vojáci ap. Ve svém původním významu byly sloupy aloalo prostředníky mezi světem mrtvých a světem živých. Dokazuje to třeba i starý motiv ptáka. Také mnohé z moderních námětů mají tentýž význam – vždyť i auta či letadla jsou prostředky pro dopravu a tedy pro usnadnění komunikace. Přesto se v posledních desetiletích význam aloalo mění. Stále častěji jsou spíše „náhrobními kameny“ v křesťanském smyslu slova, tedy informací či vývěsní cedulkou pro živé, která pouze oznamuje, ale nezprostředkovává.
