Podél cest mahafalskou zemí bývají hrobky – mohutné kamenné stavby, obvykle do čtverce vyskládané nebo vyzděné mohyly asi metr zvýše. Jejich vrchol zdobí volské lebky s rohy a vyřezávané dřevěné kůly aloalo    na vrcholku s figurální řezbou. Tradičním motivem aloalo byli býci zebu a pták (vorompotsyBubulcus ibis  ). Ve 20. století se však repertoár řezbářů obohatil o různé výjevy ze života lidí, o scény z pohřbů i o mnohé motivy z všedního života, a to i ze života místním lidem poměrně vzdáleného. Na vrcholcích aloalo se začala objevovat auta, letadla, razítkující úředníci, autobusy, vojáci ap.
Ve svém původním významu byly sloupy aloalo prostředníky mezi světem mrtvých a světem živých. Dokazuje to třeba i starý motiv ptáka. Také mnohé z moderních námětů mají tentýž význam – vždyť i auta či letadla jsou prostředky pro dopravu a tedy pro usnadnění komunikace. Přesto se v posledních desetiletích význam aloalo mění. Stále častěji jsou spíše „náhrobními kameny“ v křesťanském smyslu slova, tedy informací či vývěsní cedulkou pro živé, která pouze oznamuje, ale nezprostředkovává.
 
Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA Zpět na úvodní stránku výstavy MADAGASKAR - svět sám pro sebe (Ústí nad Labem, 1999–2000)
Domovská stránka Expedice LEMURIA úvodní stránka výstavy