„Když chce pes chytit cikádu, musí snést její křik,“ říká jedno malgašské přísloví. A v případě madagaskarské cikády rodu Yanga to není křik ledajaký. Ozývá se deštnými lesy s intenzitou dobře seřízené motorové pily a spustí-li cikáda svůj koncert právě v okamžiku, kdy člověk prochází kolem jejího stanoviště, nicnečekající přírodymilec jistě svižně poposkočí zuby zacvakaje. 
Orgán, který ten pekelný randál vyluzuje, je v hmyzí říši dosti jedinečný. Sestává z vypouklé destičky na spodní části těla k níž se upíná svalovina. Stažením svalů se z blanky dosud vypouklé stane blanka vydutá, asi jako když se promáčkne plechové víčko na zavaženině. Pěkně to cvakne, že? Pokud by jste to dokázali zopakovat asi tak 100× nebo vícekrát za sekundu, bude z vás cikáda par excellence.
 
Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA Zpět na úvodní stránku výstavy MADAGASKAR - svět sám pro sebe (Ústí nad Labem, 1999–2000)
Domovská stránka Expedice LEMURIA úvodní stránka výstavy