 |
„Když chce pes chytit cikádu, musí
snést její
křik,“ říká jedno malgašské přísloví. A v případě madagaskarské cikády
rodu Yanga to není křik ledajaký. Ozývá se deštnými lesy s
intenzitou
dobře seřízené motorové pily a spustí-li cikáda svůj koncert právě v
okamžiku,
kdy člověk prochází kolem jejího stanoviště, nicnečekající přírodymilec
jistě svižně poposkočí zuby zacvakaje.
Orgán, který ten pekelný randál
vyluzuje,
je v hmyzí říši dosti jedinečný. Sestává z vypouklé destičky na spodní
části těla k níž se upíná svalovina. Stažením svalů se z blanky dosud
vypouklé
stane blanka vydutá, asi jako když se promáčkne plechové víčko na
zavaženině.
Pěkně to cvakne, že? Pokud by jste to dokázali zopakovat asi tak 100×
nebo
vícekrát za sekundu, bude z vás cikáda par excellence. |
