Madagaskar bývá čas od času sužován nálety stěhovavých sarančat. Ta žijí běžně v malém počtu usedle v krajině. Tehdy nijak zvlášť neškodí. Tak asi jednou za několik desítek let se ale přemnoží a změní se ve stěhovavou formu. V takovém případě se zvedají k obloze obrovitá mnohamiliardová hejna požírající vše, na co narazí.
Poslední katastrofa postihla roku 1997 jižní končiny Madagaskaru. Sarančata druhů Locusta migratoria capitoNomadacris septemfasciata zlikvidovala veškerou úrodu. Rýže se prý toho roku vyvažovala zlatem – ne v přeneseném smyslu toho slova, ale ve skutečnosti. Dokonce se vyskytly případy, kdy hordy žravého hmyzu zahubily malé nemluvně.
I o rok později, v době z které je i náš snímek (nahoře), ještě nekonečná hejna stále křižovala jihem ostrova. To však byl již jen slabý dozvuk tragédie. Věděli to i místní lidé, kteří se z valala, jak sarančatům říkají, spíše radovali. Již pro ně nepředstavovala vážné nebezpečí. Ba naopak – horlivě si jimi vylepšovali svůj jednotvárný jídelníček.
(Poznámka pro úplnost: sarančata se jedí smažená bez hlavy a bez velkých zadních nohou; přesnou recepturu se nám však obstarat nepodařilo.)


Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA Zpět na úvodní stránku výstavy MADAGASKAR - svět sám pro sebe (Ústí nad Labem, 1999–2000)
Domovská stránka Expedice LEMURIA úvodní stránka výstavy