published in: Koktejl 2, 2001: 118–119

Svět v pohybu 2/2001

Pavel Hošek
 

Staré viry v Novém světě

Virus West Nile ze skupiny Flaviviridae není příliš známý. Ani onemocnění, které způsobuje – tzv. horečka West Nile –, není nijak běžné. Přesto se na kontinentech Starého světa občas objevuje. Virus žije v ptácích a přenášejí jej komáři. Ti mohou nakazit i některé savce, člověka nevyjímaje. Z nich se však již nákaza dál šířit nemůže, jsou hostiteli koncovými. Jedině v ptácích má virus naději na další pomnožení.
Většina lidí nákazu virem West Nile ani nepocítí, nebo se u nich objeví jen slabé příznaky podobné chřipce. Zhruba u 1–2 % nemocných však choroba propukne v plné síle. Dostaví se horečky, encefalitida a hrozí i smrt.
V létě roku 1999 byl virus West Nile zjištěn v New Yorku a nový svět se pro něj stal zemí zaslíbenou. Žije tu více než 100 druhů komárů a jen ztěží lze předvídat, kteří budou vhodnými přenašeči. Hned v prvních měsících se virus „usídlil“ ve více jak deseti druzích ptáků. Žádný z nich se nikdy před tím s virem nesetkal a nemá proti němu tedy vyvinuty obranné mechanizmy. Během roku a půl se virus rozšířil do 11 států unie. Onemocnělo více jak 60 lidí a 7 z nich na následky nemoci zemřelo. Pro odborníky je důležité sledovat, jak rychle a jakým způsobem se patogen v novém prostředí šíří. Může to být dobrá zkušenost pro podobné případy v budoucnosti. Již dnes lze ale předvídat, že virus dosáhne západního pobřeží USA asi za 5 let. A nepostaví-li se mu do cesty nějaká přírozená překážka, dobude jednou celý americký kontinent.
(Science 24. listopadu 2000)

Hmyzí labužníci

Některé druhy rostlinožravého hmyzu budují na živných rostlinách zvláštní útvary zvané hálky (existují pro ně i různá lidová jména jako čarověník, duběnka ap.). Vznikají z původní rostlinné tkáně, kterou si hmyz tvarově a chemicky upraví. Vnitřek hálky je obvykle úkrytem a zároveň potravní zásobárnou některého vývojového stadia daného druhu.
Proč si hmyz hálky vlastně buduje? To zůstávalo dlouho záhadou. Vždyť rostlinné potravy je na rostlině vždycky dost a ochranu či úkryt lze najít i v původních orgánech – proč budovat hálku a nezavrtat se přímo do listu, stonku nebo kořene. Přitom tvorba hálek bude zřejmě výhodnou životní strategií, neboť si umění stavět hálky osvojil nezávisle na sobě hmyz hned několika řádů a čeledí. Ale proč vlastně?
Zdá se, že odpověď už známe – alespoň u pilatek žijících na vrbách jsme si jisti. Rostlinám se ožírání hmyzem pochopitelně nelíbí a produkují proto rozmanité látky odporné šestinožcům. Buňky hálek však tyto látky neobsahují. Hmyz jednoduše přinutí rostlinu, aby pro něj vytvořila vlastní tkáň co nejlepší chuti a bez „nepříjemných“ doplňků.
(Proc. Natl. Acad. Sci., vol. 97, No 13183, 2000)

Z výrobců zbraní prospektoři

Sovětští vědci pracující na vývoji biologických zbraní se nedávno spojili s mladou americkou firmou podnikající v oblasti biotechnologií. Jejich novým úkolem bude hledání neznámých exotických organizmů na území Ruska. Do začátku byl projekt podpořen jedním milionem dolarů. Vznikne nové ekologické centrum, které se zaměří nejprve na Bajkal, řeku Volhu a na Kamčatku.
Důležité je, že v pozadí projektu stojí instituce a lidé, kteří se podíleli na sběru mikrobů z horkých pramenů v Yellowstonu. DNA z těchto bakterií pak využili k přípravě (a prodeji) některých enzymů využívaných dnes masově v laboratočích celého světa.
Po Rusku mají následovat i prospektoři v dalších částech světa – na Aljašce, Bermudách a Islandu, v Kostarice, Indonézii či Mexiku. Objevit např. dosud neznámou bakterii s nějakou pozoruhodnou vlastností je dnes docela dobrý byznys. Potenciální využití může být obrovské, od farmaceutického průmyslu, přes zemědělství až po chemii a výzkum. Důležité na celém projektu také je, že lidé věnující se dosud vývoji zbraní, budou nadále pracovat na projektech veskrze mírových. Snad…
(Science 1. prosince 2000)

Pijte! Zmoudříte

Japonští vědci měřili IQ asi 2000 lidí ve věku 40–79 let. Zjistili při tom, že muži, kteří umírněně konzumují alkohol, mají v průměru o 3,3 bodu vyšší inteligenční kvocient. K podobnému závěru dospěli i u žen, i když rozdíl nebyl tak výrazný. Umírněné pití definují jako méně než půl litru vína nebo saké denně.
Výsledky snadno svádějí k závěru, že požívání alkoholu má příznivý vliv na mantální schopnosti. Sami výzkumníci však před takovým ukvapeným závěrem varují. „Je velice obtížné dopátrat se skutečných příčin v pozadí,“ říká Hiroši Šimokata. Pijáci a abstinenti mohou pocházet z různých sociálních skupin a na kvalitu jejich duševních pochodů může mít vliv něco docela jiného. Například lidé, kteří pijí japonské rýžové víno saké, jedí také obvykle více ryb. To by mohlo mít na rozvoj mozku významný vliv, protože v mase ryb jsou esenciální mastné kyseliny důležité právě pro vývoj nervové tkáně.
Zdá se, že radostná zpráva pro „mírné alkoholiky“ je stále v nedohlednu.
(New Scientist 9. prosince 2000)
 
Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška