published in: Koktejl 3, 2004: 90–91

Svět v pohybu 3/2004

Pavel Hošek

Samci nebo samice?

Mnozí živočichové umí celkem rychle změnit poměr pohlaví v populaci. Chybí-li samci, přibývá samců, je-li nedostatek samic, vznikají převážně samice. Jak to ten který druh dělá, mnohdy nevíme, dokážeme ale vcelku jednoduše vysvětlit výhody takového počínání. Vzácnější pohlaví má obvykle větší naději na rozmnožení a je tedy výhodné stát se právě oním vzácnějším pohlavím.
Nyní se mexickým botanikům podařilo prokázat, že schopnost regulovat poměr pohlaví není vyhražena toliko živočichům, ale zvládnou to i rostliny. Objevili, že Begonia gracilis dokáže odhadovat počet samců v populaci podle množství produkovaného pylu. Když do populace přidali pyl, brzy se počet samičích květů zvýšil o 20 %.
(
New Scientist, 10. ledna 2004)

Nemyjte se s kontaktními čočkami

Lidé, kteří nosí kontaktní čočka, by měli být opatrní na kontakt s obyčejnou vodou. Nebezpečná není samozřejmě voda sama o sobě, ale měňavka rodu Acanthamoeba, která ve vodě běžně žije. Dostane-li se do oka, jež je kryto kontaktní čočkou, způsobuje prvok zánět rohovky. Nemoc je velmi vzácná, ale velmi nebezpečná, neboť může vyústit až v úplnou slepotu. V posledních měsících významně stoupl počet případů akantamebové keratitidy ve Velké Británii. I když postihuje jen jednoho člověka z každých 30 000 lidí nosících kontaktní čočky, přesto je to patnáctkrát více postižených než ve Spojených státech a osmkrát více než v Holandsku. Britští oftalmologové se domnívají, že je to způsobeno domácími nádržemi na studenou vodu, které jsou v Británii běžně rozšířeny. V nich zůstává voda často dlouhou dobu a poskytuje měňavkám vhodné životní prostředí.
Přestože nežijeme ve Velké Británii, pozor na omývání očí s kontaktními čočkami. Ke kontaminaci často stačí, abychom čočku podrželi vlhkými prsty.
(
New Scientist, 10. ledna 2004)

Hubblův syn

Počátkem tohoto roku začaly práce na zrcadle nového vesmírného teleskopu. Ponese jméno Jamese Webba, šéfa agentury NASA v letech 1961–1968. Přestože zrcadlo bude mít dvaapůlkrát větší průměr, hmotnost celého zařízení bude jen asi o třetinu vyšší než u Hubblova teleskopu. Právě kvůli nízké váze bude zrcadlo sestaveno z 18 beryliových šestiúhelníků. Každý bude mít 1,3 metru napříč. Webbův teleskop se bude pohybovat na oběžné dráze vzdálené od Země 1,5 milionu kilometrů, což je asi čtyřikrát dále než naši mateřskou planetu obíhá Měsíc. To mimo jiné vylučuje i jakoukoliv opravnou misi podobnou té, kterou prodělal Hubble po prvních třech letech existence.
Díky svému velkému zrcadlu bude nový teleskop schopen vidět vzdálené objekty 400× lépe než největší pozemní dalekohledy. Protože bude určen i k pozorování v infračervené oblasti spektra, bude mít rozměrné stínítko na ochranu před tepelným zářením ze Země a ze Slunce. Když bude plně rozevřené, pokryje plochu větší než tenisové hřiště a teplotu teleskopu udrží na hodnotě 35 Kelvinů (to je zhruba –238 °C). Hubblův teleskop takový chladič nepotřeboval, neboť pracoval pouze na viditelných a ultrafialových vlnových délkách. Zbývá už je dodat, že astronomové se nového okna do hlubin vesmíru dočkají roku 2011.
(snímek 1, snímek 2, snímek 3, snímek 4)
(
New Scientist, 10. ledna 2004)

Známe včelí genom

Zatím posledním organizmem, jemuž člověk přečetl celý genom, je včela medonosná (Apis mellifera). Po drozofile a komárovi je to již třetí druh hmyzu. V lednu byla databáze včelího genomu zveřejněna a molekulární biologové z celého světa mohou nyní začít hledat, které geny a úseky DNA nesou informaci kupříkladu o včelím tanci, o vynikajících pachových receptorech nebo třeba o společenském chování včel. Kromě těchto spíše zajímavých problémů, však může znalost včelí genetické výbavy pomoci i praktičtějším způsobem – třeba v medicíně. Včely produkují antibiotika, jed a řadu dalších pozoruhodných látek, které jsou již dnes součástí některých léčiv. Projekt může posloužit i samotným včelám, neboť lze předpokládat vývoj nových účinnějších postupů obrany včelstev před parazity a patogeny.
(
New Scientist, 17. ledna 2004)

Atlas mozku

S grandiózními vědeckými projekty jakoby se roztrhl pytel. Tentokráte se do centra pozornosti dostal mozek, nejsložitější a zároveň nejméně probádaný orgán v našem těle. Počátkem roku oznámili vědci z Allenova ústavu pro výzkum mozku zahájení prací na Allenově atlasu mozku. Velkorysý příspěvek 100 milionů dolarů od Paula G. Allena, spoluzakladatele Microsoftu, hodlají využít k vytvoření trojrozměrného modelu mozku. Chtějí během následujících pěti let zmapovat polohu každého neuronu i jeho zapojení do sítě vzájemných propojení v mozkové tkáni. K mapování použijí myší mozek, který je až na vyšší kognitivní funkce shodný s mozkem lidským.
(New Scientist, 10. ledna 2004)

Nadzdvihneme Benátky?

Benátky se potápí. Jednak se propadají vlivem odčerpávání podzemní vody, jedna stále stoupá hladina světových moří vinou oteplování celoplanetárního klimatu. Celkem hladina moře v Benátkách stoupla za posledních 100 let o 23 cm a při zachování současných trendů se dá předpokládat, že za dalších 100 let by vystoupila o 50 cm. Četnost záplav zvaných v Benátkách „acqua alta“ se zvyšuje a potopené části města jsou někdy až metr pod hladinou.
Již delší dobu existuje projekt na záchranu Benátek, který předpokládá, že by se dosavadní laguna zcela izolovala od vnějšího moře. Hladina vody ve vzniklé přehradní nádrži by se udržovala nižší než je hladina mořská a na vnější moře by bylo možné vyplout několika propustěmi. Udržovat takový stav by však bylo čím dál nákladnější a tak geologové přišli s jiným řešením – pumpovat do vrstev hluboko pode dnem laguny (do hloubky asi 600–800 m) oxid uhličitý nebo mořskou vodu. Odhadují, že by se město nadzvedlo za 10 let o 20–30 cm, v závislosti na tom, jestli by se nakonec použila voda nebo CO2.




Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška