published in: Koktejl 4, 2000: 182–183

SVĚT V POHYBU (4/2000)

Déšť diamantů

Pokud na Uranu a Neptunu prší, padají diamanty. To alespoň tvrdí chemici, kteří simulovali podmínky panující při povrchu obou planet. Atmosféru tvoří směs methanu amoniaku a vody při tlaku 10–50 gigapaskalů (desetitisíckrát větší tlak, než panuje při zemském povrchu) a při teplotě asi 1700–2700 °C. Za takových „ďábelských“ podmínek tvoří metan velké, složité uhlovodíky, amorfní uhlík a drobné diamantové krystaly.
Na obou planetách se proto u dna moří s hustou kapalinou hromadí nánosy drahokamů, úplně stejně jako písek v mořích pozemských.
(New Scientist 9. října 1999)
 

První feromon žab

Mnozí tvorové využívají chemické signály neboli feromony jako bohatý zdroj informací o svém okolí. Zejména u hmyzu a některých dalších bezobratlých je známa pestrá škála chemické signalizace. Běžné jsou feromony agregační, které vedou ke sdružování jedinců; feromony výstražné upozorňující na nebezpečí; feromony pohlavní, které umožňují signalizaci mezi pohlavími a mnohé další.
Mnohem méně informací máme o feromonech obratlovců. Významným objevem je proto nález australských biochemiků, kteří odhalili první žabí feromon a prozkoumali jeho ztrukturu a vlastnosti.
Mnohé žáby vylučují pokožkovými žlázami řadu látek. Některé z nich jsou biologicky aktivní – třeba caerin-1 účinně působí proti bakteriím. Feromon však mezi nimi nikdy žádný nebyl. Splendiferin, jak byl první feromon nazván, napomáhá k setkání žab opačného pohlaví.
(Nature 30. září 1999)
 

Včely používají tepelné štíty

Včely svá hnízda větrají podobně jako lidé své příbytky. Stoupne-li příliš teplota v úlu, vytvoří některé z dělnic klimatizační rotu. Stoupnou si k východům, mávají křídly a udělají průvan.
Vědce z Cornellovy univerzity však zaujalo jiné včelí počínaní. Všimli si, že obvykle značný podíl dělnic uvnitř úlu nic nedělá nebo se alespoň zdá, že nic nedělají. U pověstného symbolu pilnosti je to zarazilo a pátrali po příčině. Stačilo několik jednoduchých pokusů, aby se dobrali odpovědi. Když například na úl posvítili z jedné strany silným tepelným zdrojem, během krátké chvíle se v této části úlu shromáždil větší počet včel. Vytvořily doslova živý tepelný štít, aby odstínili teplo pronikající do hnízda.
(New Scientist 2. října 1999)

Léčba světlem?

Pro astronauty je sebemenší poranění velkým problémem. V podmínkách stavu beztíže se totiž nezhojí ani ta nejmenší ranka. S každým škrábnutím je třeba počkat až do návratu na Zemi.
Proč tomu tak je, se zatím nepodařilo nikomu zcela objasnit. Zdá se ale, že za to mohou mitochondrie, drobné organely v buňkách, které jsou zodpovědné za energetické zásobování buněčných pochodů, a které v beztížném stavu špatně pracují. Dráždění červeným a infračerveným zářením jejich činnost povzbuzuje. Firma Quantum Devices proto nyní vyvíjí vysoce účinné diody (LED), které by mohly lidem v kosmu pomoci. „Světelná koupel“ spolu s dalšími procedurami (kyslíkové komory, podpůrné chemikálie) by mohla poranění zhojit i přímo na oběžné dráze.
(New Scientist 25. září 1999)
 
   
snímky NASA
 

Pavel Hošek 


Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška