published in: Koktejl 4, 2000: 172–173

Svět v pohybu 4/2002

Pavel Hošek
 

Opalovali jste se před narozením?

Opalování je složitá věc. Nejprve se nekriticky a v hojné míře doporučovalo a vychvalovaly se jeho mnohočetné prospěšné účinky. Později se ukázalo, že přemíra UV záření ze slunce může škodit a odborníci nabádali k opalování umírněnému. Nyní se pro změnu ukazuje, že nastávajícím maminkám lze hojnost sluníčka bezvýhradně doporučit. Lékaři si totiž v posledních měsících pohrávají se zajímavou myšlenkou. Předpokládají, že člověka snáze onemocní schizofrenií, pokud se jeho matka v posledních měsících před porodem dostatečně neopalovala.
Jak je něco takového možné? Vše souvisí s vitamínem D. K jeho výrobě potřebuje organizmus sluneční záření. A ukazuje se, že nedostatek vitamínu D během těhotenství má významný vliv na rozvoj mozkové tkáně plodu. Prokázalo se například, že více schizofreniků v Evropě a Severní Americe je mezi těmi, kteří se narodili na jaře. Imigranti z řad Afričanů a obyvatel karibské oblasti trpí nepříjemnou duševní poruchou čtyřikrát častěji než lidé v jejich původní domovině.
(New Scientist, 9. února 2002)

Psí dilema

Psi hyenovití (Lycaon pictus) obývali dříve ve velkém počtu rozsáhlá území Afriky. Během 20. století se jejich počet vinou člověka pozvolna snižoval a za poslední dvě tři desítky let jejich stav dokonce prudce poklesl, takže jsou dnes již téměř vyhubeni. V přírodě zbývá posledních 3000 až 5000 jedinců. Jak se to mohlo stát?
Vysvětlení nedávno podal Franck Courchamp z Univerzity v Cambridži, který studuje etologii a sociální chování psů hyenovitých. Ukázal, že hlavní problém spočívá v početnosti smečky. Psi hyenovití loví kolektivně. Aby měli alespoň přijatelnou šanci na vhodnou kořist, musí se na lov vypravit nejméně pět jedinců, ale vyšší počet je pochopitelně lepší. Zbytek smečky hlídá mláďata před predátory. Psi v příliš malé skupince mají na výběr – buď půjdou lovit všichni (a nikdo neochrání mláďata) nebo věnují část energie na ochranu potomstva, ale pak musí počítat s tím, že často zůstanou o hladu. Ať už ale zvolí kteroukoliv strategii, vychovají méně mláďat. Buď jim je sežere jiná šelma či dravec, nebo jich tolik neuživí. Mírné snížení početních stavů, které smečkám psů hyenovitých způsoboval (a způsobuje) člověk, tak nastartovalo proces, který se už nejspíš nepodaří zastavit.
Jedinou možnost záchrany lze spatřovat ve vytvoření sice malých, ale zato početně silných smeček. Jak to ale vysvětlit psům hyenovitým?
(New Scientist, 9. února 2002) obrázky – 1, 2, 3, 4, 5, 6

Jste vybíraví?

Nechutná vám čínská kuchyně? A nemáte zdání, co na ní všichni okolo vás mají? Pak byste mohli mít vrozenou vadu, jejíž vinou nevnímáte pátou z chutí. Fyziologové už před několika lety objevili, že lidský jazyk má čidla nejen pro sladké, kyselé, slané a hořké, ale také pro pátou chuť zvanou umami. Je to chuť glutamátu sodného. To je taková ta šlemovitá hmota pojící dohromady kousky masa, zeleniny a dalších ingrediencí v běžných čínských jídlech. V obchodech lze glutamát sodný koupit v práškové podobě třeba pod obchodním názvem solamyl.
Pařížští neurofyziologové nedávno zjistili, že mnoho lidí má receptory pro chuť umami dědičně defektní a ani o tom vlastně nevědí. Takto postižení pak čínská jídla vnímají jen jako jednotvárně slaná a nechápou, proč všem ostatním tak chutnají.
(New Scientist, 21. února 2002)

Mění se čas?

Globální oteplování nepřináší jen dny teplejší ale také delší, tvrdí klimatologové z Belgické královské observatoře. Složení atmosféry má totiž vliv na její tekutost či vazkost. Díky tomu se pak mění rychlost větru, tlak vzduchu i rychlost oceánských proudů. A to má zase vliv na rotaci Země. Nemusíme se však obávat, že by nám takové změny mohly nějak významně zasáhnou do každodenního života. Vždyť zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře o 1 procento prodlouží pozemský rok o pouhou miliontinu sekundy.
(Geophysical Research Letters, DOI:10.1029/2001GL013672)

Zmatená galaxie

Pohlédne-li astronom na obrázek galaxie NGC 4622, automaticky odtuší, že se točí proti směru hodinových ručiček. Usoudí tak podle spirálních ramen, která se rovněž proti směru oněch ručiček stáčejí ke středu galaxie. Podívejte se však na fotografii pozorněji. Zjistíte, že méně výrazná ramena blíže ke středu se stáčejí opačným směrem.
A opravdu. Pomocí spektroskopie a snímků z Hubbleova teleskopu se nedávno podařilo prokázat, že galaxie NGC 4622 vzdálená dvě stě milionů světelných let rotuje proti směru hodinových ručiček. Předpokládá se, že toto bizarní a mezi galaxiemi jedinečné rotační uspořádání způsobila dávná srážka s menší doprovodnou galaxií.
(New Scientist, 16. února 2002)

 


Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška