published in: Koktejl 11, 2005: 120–121

Svět v pohybu 11/2005

Pavel Hošek

Tygry hlídá ozbrojené komando

V Indii dnes přežívá zhruba 3600 tygrů. Přestože se jejich ochraně věnuje velká pozornost, hrozí populaci další úbytek. Tlak ze strany nelegálních lovců a obyvatel vesnic na tygřím území je tak silný, že dalšímu zabíjení tygrů nedokáže zabránit ani malá vojenská jednotka speciálně zřízená právě za účelem ochrany pruhovaných krasavců. Zpráva o neutěšené situaci se v srpnu tohoto roku dokonce dostala na stůl indického premiéra Manmohana Singha.
Není bohužel moc jasné, čím ještě ochranářské aktivity posílit. Objevují se různé návrhy – od zřízení „kanceláře zločinů proti přírodě“ až po přestěhování celých vesnic mimo území obývané vzácnými šelmami. Nikdo z indických ochránců přírody a politiků si však není jist ani proveditelností ani účinností podobných opatření.

Soumrak raketoplánů

Raketoplán Discovery před nedávnem opět po dlouhé odmlce úspěšně vzlétl do kosmu a bezpečně přistál na zemi. Přesto se zdá, že tomuto vesmírnému dopravnímu prostředku bude brzo odzvoněno. Časté a opakované potíže s některými komponentami pláště i opotřebení stávajících strojů přiměly vedení NASA k závažnému rozhodnutí vyvinout nový dopravní prostředek k cestám na oběžnou dráhu Země (a možná i dále). Ačkoli připomíná svým vzhledem spíše klasickou raketu, většina použitých technologií je převzata právě z raketoplánu – zejména nosný stupeň na pevné palivo. Modul s posádkou bude umístěn před palivovými nádržemi, což se ukázalo jako bezpečnější řešení než raketoplán, kde astronauté „sedí“ vedle nádrží s palivem. Kosmické plavidlo prozatím nazývané Crew Exploration Vehicle (CEV) by mohlo být dáno do provozu roku 2011. Bude schono dopravit na nízkou oběžnou dráku 25 tun nákladu. Krom toho je ve vývoji větší nákladní typ s nosností 100 tun. Svým vzhledem i konstrukcí spadá do stejné třídy nosných raket jako Saturn V, který se účastnil mysí Appolo na Měsíc, nebo ruská nákladní loď Eněrgia. (snímek 1, snímek 2, snímek 3, snímek 4)

Bezbarvý jazyk

Až donedávna si lingvisté mysleli, že všechny světové jazyky – ať už se liší sebevíc – musí mít jisté základní složky, třeba pojmy pro čísla a barvy. Tento názor potažmo předpokládá, že jakási jazyková struktura je přítomna v lidském mozku při narození.
Existují ovšem i jiné teorie, které existenci základní jazykové osnovy v mozku popírají. A pravě těm poskytl mocný argument Daniel Everett, který analyzoval jazyk piraha, jímž dnes mluví asi jen 200 lidí v Amazonii. Piraha nemá žádná slova pro barvy ani pro čísla. I když se zprvu zdálo, že existují alespoň výrazy jeden, dva a mnoho, později se ukázalo, že jde pouze o vyjádření relativní velikosti a nikoli počtu. Everett se pokoušel osoby mluvící piraha naučit počítat portugalsky (portugalština je úředním jazykem Brazílie), ale marně. Lidé, kteří ve svém jazyce čísla nemají, prostě princi čísel a počítání nechápali.
Na závěr si neodpustím zlomyslnou otázku pro hloubavější čtenáře: Zlepšil nebo zhoršil by se náš způsob života, kdybychom neuměli počítat?

Komáří voňavka

Někteří lidé přitahují komáry mnohem více než jiní. To je celkem známý jev snadno ověřitelný při podvečerní skupinové procházce kolem rybníka. Někdo se jednou, dvakrát plácne po stehnech, jiný po hodince připomíná pacienta s neštovicemi v plném rozvoji. Proč jsou vybíraví komáři z České kotliny zůstává zatím stále záhadou, podařilo se však vysvětlit moskytí záliby v krajích postižených malárií. Plazmodia – prvoci působící malárii – způsobí, že nakažená osoba je pro komáry mimořádně atraktivní. V okamžiku, kdy jsou v krvi připravena stádia parazita přenositelná na komára, voní člověk komárům vůbec nejliběji. Zbývá vyřešit jediné – jak to plazmodia dělají, že si komáry přivolají v pravý čas. Pokud se podaří takovou informaci získat, mohlo by to mít dalekosáhlý význam v boji s malárií. Nejspíš bychom pak dokázali moskyta i odpudit.

Křovák kovbojem

Křováci, či poněkud korektněji Sanové z africké pouště Kalahari jsou známí jako lovci a sběrači. Tato životní strategie je obecně považována za velmi starou a původní. Získávání obživy chovem dobytka a pěstováním polních plodin, čili zemědělství, je oproti tomu vnímáno jako „vývojově mladší“ a pokročilejší.
Že to nemusí být vždy tak přímočaré napovídá nedávný nález hovězích kostí v Botswaně. Jsou staré asi 2000 let a svědčí o zemědělské minulosti Sanů. Vyvrací rovněž dlouho panující názor na šíření dobytka africkým kontinentem. Oblast jižně od Keni je zamořena mouchou tsetse, která přenáší choroby smrtelné jak pro člověka tak pro dobytek. Předpokládalo se proto, že kravky nikdy v minulosti tuto bariéru nepřekonaly a nepronikly z Keni dále na jih. Dnes je zřejmé, že se jim to přece jen podařilo.


Vše podle New Scientist ze 13. srpna 2005

Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška