published in: Koktejl 12,  2000: 104

Svět v pohybu (12/2000)

Pavel Hošek

Dávejte dobrý pozor, jak naložíte s naměřenými výsledky

Již od 70. let se psychologové domnívají, že děti z početnějších rodin mají v průměru nižší inteligenční kvocient (IQ). Čím více potomků rodina vychová, tím méně se každému z nich dostává na inteligenci. Ukazuje se však, že tyto úvahy byly založeny na mylné interpretaci získaných dat. Počet dětí v rodině vypovídá spíše o IQ matky. Méně vzdělané ženy mají spíše tendenci mít více dětí. Je tedy úplně jedno, zda jste jedináček, nebo máte spoustu sester a bratrů. Na vašich mentálních schopnostech se to nijak neprojeví.
(Scientific American srpen 2000)

Cizáci ve Sluneční soustavě

Podle současných znalostí si představujeme vznik slunečních soustav s planetami asi následovně: Kolem mladé hvězdy nejprve „poletuje“ množství všelijakého „smetí“ – kamenů, plynu, prachových částic ap. Vzniká diskovitý útvar s hvězdou uprostřed. Časem se všechna hmota v okolí hvězdy soustřeďuje na „výhodných“ oběžných drahách, sráží se a vlivem gravitace se tělesa spojují do stále větších celků – vznikají planety.
Nedávno astronomové poprvé analyzovali spektra záření z plynných těles pohybujících se volným vesmírem (mimo gravitační pole hvězd). Zjistili pozoruhodnou podobnost jejich chemického složení se složením Jupitaru. Jakoby alespoň některé planety Sluneční soustavy měly docela jiný původ. Možná vznikly ve volném vesmíru či u některé jiné hvězdy a později je zachytilo Slunce svým gravitačním polem. Rozhoudnout o původu jednotlivých planet s definitivní platností si však prozatím nikdo netroufá. Některé indicie totiž naopak svědčí proti cizokrajnému původu. Oběžné dráhy všech planet Sluneční soustavy leží v jedné rovině (s nepatrnou výjimkou Pluta), což bývá pokládáno právě za důkaz společného původu z pradávného protoplanetárního disku. Pokud by Slunce zachytilo cizí planetu, je nanejvýš pravděpodobné, že rovina její oběžné dráhy by byla docela jiná než u ostatních planet.
(New Scientist 14. října 2000)

  

Zimní a letní zpěv velryb

Keporkaci (Megaptera novaeangliae; asi 10–14 m velcí, poměrně vzácní kytovci) mění svůj hlas v závislosti na ročním období. V léte, kdy se soustřeďují zejména na vyhledávání potravy, vydávají zvuky o nižší frekvenci – mají hlubší hlas. V zimě, kterou věnují převážně námluvám a rozmnožování, si „prozpěvují“ vyšším hlasem. Až dosud se předpokládalo, že změnu hlasového projevu si vyžaduje právě odlišná činnost, které se kytovci v různých sezónách věnují. E. Mercado z Rutgers University však přeměřil různé vlastnosti mořské vody v různých ročních údobích a zjistil, že schopnost vést zvuk se mění v závislosti na několika faktorech, mimo jiné také na teplotě vody. Keporkaci tedy v průběhu roku jen optimalizují svůj hlas tak, aby byl za všech okolností slyšitelný co nejdále.
(New Scientist 16. září 2000)

 

Člověk staví přírodě genetické bariéry

Na silnicích a dálnicích přijdou o život stovky a tisíce malých i velkých tvorů. To je dávno známá věc. V zemích, kde žijí ohleduplnější a rozumnější lidé, se snaží ztráty alespoň zmírnit a budují pro zvířata různé podchody a koridory, kterými mohou nebezpečnou komunikaci překonat. Není to sice stoprocentní, ale nějaké ty žáby a srnky to přeci jen využijí. Přesto zůstává pro mnoho živočichů i docela obyčejná okreska rozlehlou a nepřekonatelnou pustinou (třeba slimák popoleze asi metr od krajnice, začne mu být horko a dostane žízeň a než se stihne vrátit, zaživa se upeče).
Vědci však upozorňují i na další negativní aspekt komunikací. Populace mnoha druhů zůstávají takřka neprodyšně odděleny. Tok genetického materiálu je mezi nimi přerušen. Protože silnic je v krajině mnoho, druh je rozdroben na množství menších populací. A čím jsou populace menší, tím jsou náchylnější k vymření. Hustá, moderní a pohodlná dopravní síť jen urychluje zánik některých druhů.
Ach, kde jsou ty mechovaté lesní pěšiny, blátivé polňačky a stezičky vyšlapané mezi chaloupkami. Tolik je v nich poezie a všem těm živáčkům by hned bylo znáze na světě pobývati.
(Scientific American říjen 2000)
 
Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška