published in: Koktejl 12, 2005: 122–123

Svět v pohybu 12/2005

Pavel Hošek

Evoluce mluvnice

Všechny jazyky na zemi jsou si buď blíže nebo vzdáleněji příbuzné. Až dosud používala lingvistika k určení vzájemné příbuznosti slova. Srovnávala tentýž výraz v různých jazycích a na základě podobnosti dokázala určit, kdy se které jazyky od sebe oddělily. Slovní zásoba se však poměrně rychle mění. Nelze pomocí ní sestoupit hlouběji v čase, než nějakých 10 000 let. Proto zůstávalo mnoho souvislostí zahaleno tajemstvím.
Nyní se však odborníci zaměřili na gramatiku. Vytipovali 125 mluvnických jevů, díky nimž bude možné srovnávat i jazyky dosud zdánlivě nepříbuzné. První takový průzkum již spatřil světlo světa. Srovnával 15 papuánských jazyků, o nichž se až dosud předpokládalo, že si nejsou nijak příbuzné. Průzkum však četné strukturální podobnosti odhalil.
(Science, 23. září 2005)

Mléčné moře

Starověcí a středověcí námořníci si vyprávěli skazky o „mléčném moři“, zářící bílomodré hladině, která svítí daleko k obzoru. Ačkoli byl tento pohádkový jev jen od roku 1915 hlášen více než dvěstěkrát, stále byl pokládán za báchorku. Nyní byl zřejmě pozorován z oběžné dráhy. Světlá, svítivá skvrna se rozprostírala na ploše 15 400 km² v severozápadní části Indického oceánu. Zatím není jasné, co bělostný noční blankyt způsobuje. Nejblíže pravdě bude zřejmě teorie, předpokládající bioluminiscenci bakterií žijících spolu s mikroskopickými řasami.
(Proceedings of the National Academy of Science, publikováno 26. září 2005 na internetu před vlastním tiskem v časopise)

Velké vymírání vysvětleno?

Na konci permu, před 251 miliony let vyhynulo asi 90–95 % všech mořských organizmů a z povrchu země zmizelo 70 % rostlinných a živočišných druhů. Až donedávna zůstávala příčina tak zásadní katastrofy neznámá. Nyní se ukazuje, že za radikální změnu bioty byla odpovědná gigantická vulkanická erupce, která pokryla lávou většinu dnešní Sibiře. Koncentrace CO2 v atmosféře tehdy dosáhla desetkrát vyšších hodnot, než jaké naměříme dnes. Povrchové vrstvy oceánů na pólech se zahřály, a tím se porušila globální oceánská cirkulace, která je odpovědná za zásobování moře kyslíkem.
(New Scientist, 10. září 2005)

Krávy žerou lidi

Výzkum původu nemoci šílených krav přinesl bizarní překvapení – dobytčí nemoc zřejmě pochází od člověka. Ukazuje se, že do kravského krmiva se doslaly lidské ostatky. V šedesátých a sedmdesátých letech Velká Británie dovezla několik set tisíc tun celých nebo drcených kostí zvířat a použila je k výrobě krmiva pro dobytek. Téměř polovina tohoto množství měla svůj původ v Indii a Bangladéši. V těchto zemích se těla mrtvých lidí tradičně spalují a popel se sype do řek. Často je ovšem kremace nedostatečná a do vodních toků se dostanou lidské kosti nebo jejich části. Odtud se opět sbírají a již se nerozlišují kosti zvířecí a lidské. Britský skot se proto mohl nakazit „spásáním“ ostatků lidských těl. A export z Indie stále pokračuje, i když už ne do Evropy.
(The Lancet, 3. září 2005)

Africký teleskop

Největší optický teleskop na jižní polokouli byl dán do provozu a přinesl první snímky. Jmenule se SALT (Southern African Large Telescope), stojí na okraji pouště Kalahari, stavěl se 5 let a stál 30 milionů dolarů. To je na takové zařízení velmi úsporná částka. Podařilo se jí dosáhnout díky tomu, že je primární jedenáctimetrové zrcadlo sestaveno z jednadevadesáti šestiúhelníkovitých segmentů. Zrcadlo navíc nemůže sledovat dráhu těles na obloze, studuje pouze ty objekty, které se dostanou do jeho zorného pole. (snímek 1, snímek 2, snímek 3, snímek 4)
(Nature, 8. září 2005)

Tvrdší než diamant

V laboratoři se podařilo vytvořit hmotu tvrdší než diamant. Je to vlastně zase jen diamant, ale velmi zvláštní. Je „sestaven“ z kulových molekul uhlíku (tzv. fullerenů, C₆₀). K jeho vytvoření bylo potřeba teploty 2200 °C a tlaku 20 gigapaskalů – to je dvěstětisícinásobek tlaku v atmosféře, anebo hmotnost potopeného Titaniku aplikovaná na plochu CD disku. Vzniklý materiál je asi o 0,2–0,4 % hustší než přírodní diamant a testy prokázaly, že je i tvrdší.
(Nature, 1. září 2005)

Cunami – za škody si můžeme sami

Katastrofální cunami, které letos postihlo jihovýchodní Asii, by nebylo tak katastrofální, kdybychom se my lidé chovali k přírodě ohleduplněji. Průzkum mořského dna u postiženého pobřeží totiž ukázal, že vlna byla mnohonásobně ničivější v místech, kde jsou silně zdevastované korálové útesy. Vinou turistického ruchu čile kvete obchod s úlomky korálů, prodávanými jako suvenýrů pro turisty. Některé útesy jsou olámené o mnoho metrů. V takových místech se vlna nezbrzdí a udeří na pobřeží se zničující silou. Překvapivý rozdíl dokumentují data z jednoho pobřežního úseku: zatímco tak, kde jsou útesy zničené, vlna šplíchla 1500 metrů hluboko do vnitrozemí a zabila asi 1700 lidí, o kus dál, na místě s neporušeným útesem, pronikla jen 50 metrů daleko od pláží a nezabila nikoho.
(Nature, 25 srpna 2005)

Domovská stránka Pavla Hoška