Na čtenářskou anketu uveřejněnou v devátém čísle loňského ročníku
Vesmíru odpovědělo celkem 455 čtenářů1), z
nichž 341 bylo mužů – tedy značná převaha „silnějšího“ pohlaví, což by
mohl být ale jen pouhý odraz rozložení sil ve vědeckých kruzích. I když
asi ne tak docela, protože převažují ti, kteří se narodili mezi léty 1971
a 1978, jinými slovy vysokoškolští studenti, a mezi těmi již takový nedostatek
žen není. Velmi výrazné zastoupení studentů – 117 – nás potěšilo. Proti
anketě z roku 1991, v níž nejvíce respondentů bylo mezi třicátníky až pětatřicátníky,
se toto maximum posunulo o dobrých deset let. Znamená to, že Vesmír je
přístupnějším informačním zdrojem pro ty studenty, kterým „pouhé“ školní
znalosti nestačí a chtějí vědět něco víc?
Anketa ukázala, že např. více než 33 % respondentů žije v Praze.
I když můžeme předpokládat vyšší koncentraci vysokoškolských studentů a
vysokoškolsky vzdělaných lidí v hlavním městě, je to důvodem k zamyšlení.
Očekávaná byla převaha vysokoškoláků (268) nad středoškoláky (145)
a čtenáři se základním vzděláním (42), ale také vysoký počet (236) přírodovědně
zaměřených čtenářů (technické vzdělání 108, humanitní 30, umělecké 4, všeobecné
53, jiné 15).
Většina odpovídajících (329) si časopis předplatilo přímo u administrace
Vesmíru (a tedy na rozdíl od mnoha knihoven se chová ekonomicky). 292 respondentů
považuje cenu Vesmíru za přiměřenou. Pouze 22 čtenářů uvedlo, že je Vesmír
drahý v porovnání s ostatními periodiky, naopak pro 99 čtenářů je levný
a pro dalších 20 je levný v porovnání s ostatními časopisy.
Téměř všichni (427) účastníci ankety čtou Vesmír pravidelně. Převažuje
(250) hodnocení, že si Vesmír udržuje přibližně stále stejnou úroveň, pro
165 respondentů úroveň Vesmíru stoupá, pro 19 klesá. Pro většinu
(275) je odborná úroveň článků přiměřená, ostatní považují příspěvky buď
za příliš odborné (5), nebo příliš populární (15), anebo za příliš odborné
jen některé (155).
Jako jedny ze zásadních byly pro nás otázky směřující na úroveň
a kvalitu jednotlivých rubrik Vesmíru, na zastoupení různých vědních oborů
ve Vesmíru (viz tabulky I a II)
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | neodpovědělo | |
| hlavní články
diskuse úvodníky z dopisů redakci poznámky a glosy nad knihou eseje měsíc ve vědě s odborných časopisů aktuality jazykový koutek umělecká příloha |
245
101 114 39 98 117 121 283 252 231 128 70 |
152
173 135 150 178 172 143 101 131 131 124 110 |
25
114 99 157 106 108 98 36 38 46 101 118 |
8
31 55 54 28 19 35 13 13 9 46 84 |
4
10 25 18 5 7 15 9 8 8 23 50 |
12
26 27 37 40 32 43 13 13 30 33 23 |
| neodpovědělo: | 42 | 59 |
| astronomie, kosmonautika
biologie chemie, biochemie dějiny vědy, biografie ekologie, životní prostředí matematika, fyzika medicína, fyziologie molekul. biologie, genetika obecné otázky vědy, filozofie psychologie antropologie paleontologie lingvistika technické vědy vědy o Zemi výchova, vzdělávání |
179
147 81 41 88 89 138 103 94 50 21 31 11 39 81 18 |
27
17 52 58 17 93 24 43 79 35 36 41 155 112 20 100 |
| Cílek V.: Apokalypsa nebo eden?
Dundr M.: Původ a rozšíření drog Flegr J.: Evoluce pohlavního rozmnožování Horáček P.: Budoucnost jaderné energie Hořejší V.: Od buněk k molekulám Havel I. M.: úvodníky J. Charvát a jeho doba Koukolík F.: Schizofrenie Mareš M.: WWW Neslušan L.: Přehled marsologických období Novotný V.: Čiňte dobro... Plavec M.: Černá díra Röhlich P.: Italské sopky Schreiber V.: O žlutosti Semerák O.: Proč je v jádře M87 černá díra Svoboda J.: Historie morových epidemií Šíma P., Trebichavský I.: Homeoboxové geny Vinař O.: Zlí a hodní chlapci mezi neurotransmitery Zrzavý J.: O vzniku evoluční novinky |
13
10 8 6 17 5 25 7 6 5 5 11 6 8 19 18 9 16 25 |
a nakonec také přímé hodnocení jednotlivých článků. Jako nejlepší
článek roku byla uvedena řada příspěvků, většina z nich však získala pouze
jeden či dva hlasy. Obdobně tomu bylo i u „hlasování“ pro články nejméně
zdařilé; často však rubrika nejméně zdařilý článek roku zůstala nezodpovězena.
Mnoho článků s nižším počtem hlasů se octlo v obou tabulkách. V tab. III
a IV jsou uvedeny pouze články, pro něž se vyslovilo pět a více čtenářů.
| J. Charvát a jeho doba
Schreiber V.: O žlutosti Zrzavé téma |
5
5 9 |
321 odpovídajících považuje úroveň jednotlivých čísel za vyrovnanou,
263 slouží Vesmír hlavně k získávání všeobecného přehledu, 427 jej čte
pravidelně, 207 jej čte úplně celý, 220 čte jen vybrané části, 419 si uchovává
starší čísla delší dobu a 274 respondentům nevadí, pokud něčemu ve Vesmíru
nerozumí. Z konkrétních připomínek vyplývá, že většinou je velmi vítán
slovníček méně známých termínů (358).
209 účastníků ankety nejvíce oceňuje fotografie, 129 schémata, grafy
a mapky, a 55 kresby a kreslené vtipy. Vesmír by se většině respondentů
(286) v celobarevném provedení nelíbil. S grafickou úpravou časopisu je
spokojeno 412 odpovídajících a 333 vyhovuje i současný rozsah Vesmíru,
5 pokládá Vesmír za příliš rozsáhlý, 117 by naopak uvítalo více stran,
než kolik jich je dosud. Na monotematická čísla 251 říká ano, 204 ne. Pro
občasný dlouhý, přehledný a shrnující článek se vyslovilo 385 odpovědí.
Ročníkový věcný rejstřík by většině (308) vyhovoval, o samostatně vydávaný
věcný a jmenný rejstřík posledních deseti let však respondenti projevili
již menší zájem (188). Výrazně nezaujala ani možnost WWW stránky – 57 je
pro, 102 proti, 119 neví a 179 sice souhlasí, ale nemá přístup na Internet.
Všem čtenářům, kteří se ankety zúčastnili, děkujeme.
Pavel Hošek
1) Součty čísel u konkrétních odpovědí vždy nesouhlasí s celkovým počtem respondentů – na většinu otázek neodpověděli úplně všichni.
|
Zpět na domovskou stránku |