Jednou z nejdůležitějších molekul v životě rostlin je oxid uhličitý
(CO2). V atmosféře je ho sice více než dostatek, ale přesto
jsou některé rostliny nuceny s ním „rozumně“ hospodařit. Ze svého okolí
získávají rostliny CO2 obvykle průduchy na listech a
sekundárními
pochody fotosyntézy jej zabudovávají do organických molekul. Primárním
příjemcem CO2 je ribuloso-1,5-bisfosfát - tedy alespoň u C3
rostlin. C4 rostliny dokáží využít i CO2, který vzniká přímo
v rostlině při pochodu zvaném respirace (dýchání). Takto vzniklý -
vlastně
odpadní - CO2 není vylučován do okolí,a le znovu zapojen do
procesů fotosyntézy přes fosfoenolpyruvát (PEP). Primárním příjemcem
CO2
u C4 rostlin tedy může být PEP. Sledem dalších reakcí je C02
využit k tvorbě další energeticky bohaté molekuly NADPH + H+. Výhodou
C4
rostlin tedy je zisk většího množství energie při použití stejného
množství
CO2. Další podstatná výhoda je spíše ekologického rázu.
Umožňuje
rostlinám fotosyntetizovat i když má zavřené průduchy a tedy lépe
přežívat
na sušších lokalitách.
