Předběžné výsledky ekologického výzkumu v Hatokaliotsy, jihozápadní Madagaskar (anglická verze)

Pavel Hošek, Ivo Dobšíček, Libor Kunte, Jiří Bálek

SUMMARY

The paper will summarize biological  data collected in and near the Hatokaliotsy region, southwest  Madagascar. The basic vegetation types will be preliminarily delimited and described. Checklist and distribution of the succulent plant species growing in the region will be given in context with their general distribution in Madagascar. The reptile species present in the region as well as registered arthropode  species of selected groups (Cassidinae s.lat., Scorpionida  , Scarabeidae, Cerambycidae  ) will be stated.  Biological significance of the region, its recent degree of anthropic deterioration, and the forms of human pressure, will be assessed.

1. ÚVOD

1. 1. Jihozápadní Madagaskar

Oblast Hatokaliotsy se rozkládá na jihozápadě ostrova Madagaskar. Klimaticky jde o značně extrémní oblast. Tato skutečnost spolu s dlohodobou izolací ostrova od okolního světa (Rabinowitz, 1983) (cca 160 – 200 milionů let) dala vznik unikátním rostlinným i živočišným společenstvům s mnoha endemickými druhy. Endemismus mnoha skupin se na úrovni druhů až čeledí pohybuje od 50 do 100 %.

Obr. 1. Jihozápad Madagaskaru je nejsušší částí ostrova a Hatokaliotsy je jedním z nejsušších míst vůbec (Battistini, 1964a). Chudé srážky se soustřeďují na přelom roku. Období dešťů trvá od prosince do března a dubna. I v těchto měsících jsou však srážky sporadické a v některých letech se nedostaví vůbec (např. 1990 – 1992). Větší graf ukazuje variace roční srážkovosti na meteorologických stanicích pracujících v 50. letech v některých vesnicích v blízkosti Hatokaliotsy. Menší vsazený graf znázorňuje kolísání srážek během roku ve vesnici Itampolo (tedy v přímo na hranicích územé Hatokaliotsy).

Celý jihozápad je z velké části pokryt rostlinnou formací nazývanou trnitý buš (spiny bush, bush epineaux). Tento ekosystém je unikátní právě pro Madagaskar        . Podle Keraudrenové (1961) a Koechlina (1972) lze rostlinná společenstva trnitého buše charakterizovat následujícími body:

• vrstva travin řídká, na extrémních stanovištích chybí docela
• vrstva mechů téměř neexistuje
• hemicryptofyty a termofyty se vyskytují vzácně
• prvky epyfytní, saprofytní a parazitické jsou málo četné
• přítomnost trnitých a ostnitých rostlin, “lahvových” stromů, sukuletních a cereiformních    prvků včetně přítomnosti některých palem
• morfologická a fyziologická obdoba některých amerických suchých kontinentálních    formací
• floristicky se trnitý buš nejvíce přibližuje africkým rovníkovým formacím suchých lesů

Obr. 2 Příklady typů xerofytní vegetace na jihozápadě Madagaskaru (upraveno podle Keraudrenové, 1961). Porost v Hatokaliotsy se nejvíce blíží typu a) na tomto obrázku. Mimo to je zde zastoupen nápadný druh Adansonia za (Bignoniaceae) a endemický druh Alluaudia montagnacii (Didiereaceae)  a) Xerofytní vegetace na vápencovém podloží  b) Xerofytní vegetace na písečných naplaveninách (obdobné porosty lze nalézt i v těsném sousedství Hatokaliotsy v příbřežním pásu vegetace.  1. Alluaudia dumosa (Didiereaceae), 2. Kalanchoe beharensis (Crassulaceae), 3. Psiadia altissima (Composita), 4. Euphorbia plagiantha (Euphorbiaceae), 5. Aloe divaricata (Liliaceae), 6. Alluaudia adscendens (Didiereaceae), 7. Xerosicyos perrieri (Cucurbitaceae), 8. Brachyaria humbertiana (Graminae), 9. Alluaudia humberti (Didiereaceae), 10. Acanthaceae, 11. Pachypodium geayi (Apocynaceae), 12. Alluaudia procera (Didiereaceae), 13. Cynanchum (Asclepiadaceae), 14. Croton (Euphorbiaceae), 15. Vitis (Vitaceae), 16. Mimosaceae, 17. Didierea madagascariensis (Didiereaceae), 18. Eragrostis biflora (Graminae), 19. Salvadora angustifolia (Salvadoraceae), 20. Euphorbia stenoclada (Euphorbiaceae), 21. Commiphora (Bursaceae), 22. Maerua (Capparidaceae), 23. Hipocrataceae, 24. Stereospermum nematocarpum (Bignoniaceae).

Hatokaliotsy je území o rozloze 21 850 ha ležící na jihozápadě Madagaskar (viz obr. 3) nedaleko mořského pobřeží. M. E. Nicoll a O. Langrand (1989) jej klasifikují jako „biologicky zajímavé místo“. V roce 1956 bylo Hatokaliotsy navrženo na zvláštní rezervaci (Reserve special), ale dosud mu tento statut malgašskou vládou nebyl přiznán. Jedním z důvodů proč se tak nestalo je zřejmě i absence jakýchkoli informací o této oblasti. Na celém území nebyl až do současnosti proveden žádný výzkum. Je znám pouze jediný, značně nekompletní faunistický seznam (Nicoll, Langrand, 1989), který se v podstatě omezuje pouze na ptáky a útržkovitě zmiňuje také plazy a savce. Floristické údaje z Hatokaliotsi chybí docela. Z ekologického hlediska se oblastí Hatokaliotsy nezabýval také dosud nikdo.
Hatokaliotsy se rozkládá na Mahafalské náhorní plošině a jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 55 – 258 m n. m. Mahafalská náhorní plošina je tvořena vápencem a má krasový charakter. Západní hranici, která probíhá přibližně v linii mořského pobřeží, tvoří mohutný terénní zlom (escarpment). Přímořská zóna a vlastní území Hatokaliotsy se proto v mnoha ekologických aspektech liší. Celou svou plochou náleží Hatokaliotsy jednoznačně do oblasti se subaridním charakterem. Východním směrem dochází více méně k pozvolné změně vegetačního pokryvu od typického trnitého buše (viz dále) až po klasická savanovitá společenstva. Nutno však zdůraznit, že tyto savany zde vznikly až sekundární činností člověka. Terén celé oblasti je doprovázen celou řadou krasových jevů - závrty, menší jeskyně, vyvěračky, ap.
Osídlení Hatokaliotsy je minimální. Přímo na území této oblasti není žádná trvalá osada. Pouze při západní hranici Hatokaliotsy je několik vesnic řádově s desítkami až stovkami obyvatel. Největší vesnicí je Itampolo u jihozápadního cípu Hatokaliotsy, kde žije roztroušeně na větší ploše asi 2 500 lidí (viz obr. 4)

Obr. 3. Mapka Hatokaliotsy tak, jak toto území definují Nicoll a Langrand (1989). Přesnou polohu lze vymezit těmito souřadnicemi: 24°24´ – 24°39´ jiřní šířky, 43°52´ – 44°04´ východní délky.

2. METODIKA

Terénní výzkum v Hatokaliotsy pod názvem „Projekt HATOKALIOTSY“ byl zahájen v roce 1993. Autoři pracovali v Hatokaliotsy v únoru a v březnu tohoto roku a vzhledem k  terénní obtížnosti se omezili na seznámení s terénem a na základní floristický a faunistický výzkum. S ohledem na zastoupení odborností autorů byly zpracovány následující skupiny organizmů: plazi, vybrané taxony bezobratlých živočichů (Cassidinae, Cerambycidae, Scarabaeidae, Scorpionidae) a sukulentní a v menší míře I ostatní suchomilné rostliny - viz tabulky v kapitole 3. 1.
Jednalo se o první z řady připravovaných výzkumných expedic, jejichž programem je komplexní průzkum oblasti Hatokaliotsy s cílem významně urychlit vyhlášení nového chráněného území malgašskou vládou. Hatokaliotsy je poměrně rozlehlé území s nenarušenými původními a unikétními společenstvy trnitého buše. Připravovaný výzkum v roce 1996 by již měl zahrnovat podrobnější ekologická mapování terénu:
- doplnění faunistických a floristických seznamů
- transekty – následné fytocenologické a fytosociologické studie
- kvantitativní metody sběru bezobratlých živočichů – návazná statistická vyhodnocení druhové  skladby vybraných zkupin a abundance některých druhů
- z podmínkou získání dalších spolupracovníků doplnění okruhu zájmu o ornitologická a  mammaliologická pozorování

3. VÝSLEDKY

3. 1. Faunistics and floristics records

Níže uvedené floristické seznamy jsou prvním zveřejněním výskytu sukulentních rostlin v Hatokaliotsy. Většina druhů je známa z jiných částí jihozápadního Madagaskaru. Výrazným endemitem Hatokaliotsy je Alluaudia montagnaci.
Faunistický seznam plazů vychází jednak z Nicolla a Langranda (1989), kteří zaznamenali v Hatokaliotsy jediný plazí druh a dále z některých dalších dílčích údajů jiných autorů, které se však vztahují k celému jihozápadnímu Madagaskaru a nikoliv pouze k Hatokaliotsy. Z níže uvedených druhů je pozoruhodný nález Felsuma breviceps, která je známa dosud jen z několika málo exemplářů z jihozápadního Madagaskaru. Charakter lokality, kde byla nalezena se v některých aspektech liší od dosud známých nalezišť. Jeden z nálezů je z největší pravděpodobností možné pokládat za nový druh, který jsme předběžně zařadili do rodu Paroedura.
Faunistický seznam vybraných skupin bezobratlých je zpracován poprvé nejen pro Hatokaliotsy, ale i pro celý suchý jihozápad ostrova. Doposud publikované záznamy jsou jen velmi kusé a dílčí
 
 

Tab. 1. Druhy sukulentních rostlin uváděné literaturou z jihozápadního Madagaskaru (starší údaje z jihozápadního Madagaskaru) a nalezené v Hatokaliotsy autory v roce 1993 (výskyt v Hatokaliotsy potvrzen 1993). První část tabulky zahrnuje kompletní seznam sukulentních rostlin známých dosud z Hatokaliotsy a z přilehlých oblastí jihozápadního Madagaskaru. V druhé části jsou uvedeny vybrané výzmané druhy suchomilné flory.
 

druh	čeleď	starší údaje   z jihozápadního   Madagaskaru	výskyt   v Hatokaliotsy   potvrzen 1993
Didierea trollii Capuron et Rauh	Didiereaceae	–	–
Didierea madagascariensis H. Bailon	Didiereaceae	+	+
Aloe vaombe Decorse	Liliacaea	–	–
Aloe divaricata Bgr.	Liliacaea	–	–
Aloe rauhi Reyn.	Liliacaea	–	–
Alluaudia montagnaci Rauh	Didiereaceae	–	+
Alluaudia comosa Drake	Didiereaceae	–	+
Alluaudia ascendens Drake	Didiereaceae	–	–
Euphorbia intisi Drake	Euphorbiaceae	+	+
Euphorbia stenoclada Baill.	Euphorbiaceae	+	+
Euphorbia oncoclada Drake	Euphorbiaceae	+	+
Euphorbia tulearensis Rauh	Euphorbiaceae	–	–
Euphorbia cylindrifolia Marn.-Lap. et Rauh	Euphorbiaceae	–	–
Euphorbia enterophora Drake	Euphorbiaceae	–	–
Euphorbia plagiantha Drake	Euphorbiaceae	–	–
Euphorbia aff millii Drake	Euphorbiaceae	–	–
Euphorbia croizatii Léandri	Euphorbiaceae	–	–
Euphorbia delphinensis Ursch et Léandri	Euphorbiaceae	+	+
Euphorbia leucodendron Drake	Euphorbiaceae	–	–
Alluaudiopsis fiherensis Humb. et Choux	Didiereacea	–	+
Turraea sp.	Orchideaceae	–	+
Iamellea sp.	Orchideaceae	–	+
Cryptostegia madagascariensis Bojer	Asclepiadaceae	–	–
Commiphora sp.	Burseraceae	+	+
Kalanchoe beharensis Drake	Crassulaceae	+	+
Kalanchoe grandidieri Baill.	Crassulaceae	–	–
Kalanchoe arborescenc H. Humb.	Crassulaceae	–	+
Xerosicyos danguyi H. Humb	Cucurbitaceae	–	+
Stapelianthus madagascariensis (Chaux) Choux	Asclepiadaceae	–	–
Stapelianthus insignis B. Desc.	Asclepiadaceae	–	–
Folotsia sp.	Asclepiadaceae	–	+
Cynanchum sp.	Asclepiadaceae	+	+
Moringa drouhardii Jum.	Moringaceae	+	+
Megistostegium perrieri	Malvaceae	–	+
Adansonia fony H. Baill.	Bombacaceae	+	+
Adansonia za H. Baill.	Bombacaceae	+	+
Adansonia madagascariensis H. Baill.	Bombacaceae	+	–
Delonix adansonioides	Leguminaceae	–	+
Xerophyta sp.	Velloziaceae	+	+
Uapaca bojeri	Euphorbiaceae	–	+
Tamarindus indica	Caesalpiniaceae	–	–
Stapelianthus keraudrenae	Asclepiadaceae	+	–
Solanum sp.	Solanacaea	+	+
Xerophyta pinnifolia	Velloziaceae	+	+
Grewia sp.	Tiliaceae	+	–
Lochnera rosea (L.) G. Don	Apocynaceae	+	–
Pachypodium geayi Cost. et Bois	Apocynaceae	+	+
Operculicarya decaryi	Anacardiaceae	+	+
Selaginella nivea L.	Selaginellaceae	+	+

 
 
 

Tab. 2. Výskyt plazů v Hatokaliotsy. (plazi Madagaskaru)
 

druh	starší   údaje	potvrzeno   r. 1993	poznámky
Crocodylus niloticus Laurenti, 1768	–	–	Podle neověřeného sdělení domorodých obyvatel se vyskytuje na horním toku řeky Onilahy.
Pelomedusa subrufa (Lacépéde, 1788)	+	–	–
Pelusios castanoides Hewitt, 1931	+	–	–
Pyxis arachnoides Bell, 1827	+	–	Potvrzena autory nedaleko Hatokaliotsy. Výskyt v Hatokaliotsy je velmi pravděpodobný
Geochelone radiata (Shaw, 1802)	+	+	V Hatokaliotsy hojná
Hemidactylus mabouia (Moreau de Jones, 1818)	+	–	Introdukovaný druh. Vzhledem k vazbě na lidská obydlí v Hatokaliotsy nepravděpodobný.
Paroedura pictus (Peters, 1854)	+	–	–
Paroedura bastardi (Mocquar, 1900)	+	–	–
Paroedura sp. nov.	–	+	Dosud neznámý a nepopsaný druh objevený autory
Phelsuma standingi Methuen et Hewitt, 1913	+	–	–
Phelsuma breviceps Boettger, 1894	–	+	Vzácný druh známý jen z několika exemplářů. V Hatokaliotsy nalezen poprvé
Phelsuma leiogaster Mertens, 1973	+	–	–
Phelsuma mutabilis (Grandidier, 1869)	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy pravděpodobný
Furcifer lateralis (Gray, 1831)	+	+	–
Chalarodon madagascariensis Peters, 1854	+	+	–
Oplurus cyclurus (Merren, 1820)	+	+	–
Oplurus saxicola Grandidier, 1869	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy pravděpodobný
Oplurus quadrimaculatus C. et A. Duméril, 1851	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy pravděpodobný
Tracheloptychus madagascariensis Peters, 1854	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy pravděpodobný
Zonosaurus karsteni (Grandidier, 1869)	+	+	–
Zonosaurus quadrilineatus (Grandidier, 1867)	+	–	–
Mabuya aureopunctata (Grandidier, 1867)	+	+	–
Acrantophis dumerili Jan, 1860	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy pravděpodobný
Sanzinia madagascariensis Duméril et Bibron, 1844	–	–	Výskyt na jihozápadě Madagaskaru pochybný. Pouze Guibé uvádí bez podrobností nález z provincie Toliara
Mimophis mahfalensis (Grandidier, 1867)	+	+	–
Mimophis meridionalis Domergue, 1987	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy možný
Mimophis ocellatus Domergue, 1987	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy možný
Leioheterodon modestus (Guenther, 1863)	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy možný
Leioheterodon geayi Mocquard, 1905	+	–	Výskyt v Hatokaliotsy možný

 
 
 

Tab. 3. Vybrané skupiny bezobratlých a jejich výskyt v Hatokaliotsy
 

druh	skupina	starší údaje	potvrzeno  r. 1993
Opisthacanthus madagascariensis Kraepelin, 1894	Scorpionida	+	+
Scarabaeus radama	Scarabaeidae s. lat.	+	+
Onthophagus elegans Klug, 1832	Scarabaeidae s. lat.	+	+
Onthophagus catta F., 1787	Scarabaeidae s. lat.	–	+
Helictopleurus quadripunctatus	Scarabaeidae s. lat.	+	+
Glaresis franzi Paulian, 1981	Trogidae	–	+
Phaeochrous madagascariensis Westwood, 1846	Hybosoridae	–	+
Kuijtenous laeviceps (Faim.), 1893	Hybosoridae	–	+
Notosacantha sp.	Cassidinae	–	+
Cassida sp.	Cassidinae	–	+
Aspidimorpha madagascariensis Boheman, 1854	Cassidinae	–	+
Androya longula Faim., 1901	Cassidinae	+	+
Androya rubrocostata Fairm., 1898	Cassidinae	+	+
Coptops liturata Klug, 1833	Cerambycidae	+	+
Ancylonotus tribulus Fairm., 1895	Cerambycidae	+	+
Lasiocercis semiarcuata Breuning, 1957	Cerambycidae	–	+
Trachyliopus forticornis Fairm., 1901	Cerambycidae	–	+
Megalofrea decorsei Fairm., 1901	Cerambycidae	–	+
Lentalius dorsopictus Fairm., 1902	Cerambycidae	–	+
Diadelia sp.	Cerambycidae	–	+
Macrotoma androyana Fairm., 1890	Cerambycidae	–	+
Hoplioderes aquilus Coquerel, 1859	Cerambycidae	+	+
Lycoreus sp.	Elateridae	+	+
Cicindela cristipennis	Cicindelidae	+	+
Cicindela andriana	Cicindelidae	+	+

 
 

3. 2. Vliv člověka na Hatokaliotsy

Vzhledem k výše zmíněným úvahám o vzniku chráněného území v Hatokaliotsy pokládáme problematiku vzájemného vztahu člověka a přírody za prvořadý a v rámci ochrany území nejdůležitější aspekt aspekt. Stále sílící vliv lidí a „civilizace“ je jedinou vážnou hrozbou pro přírodu v Hatokaliotsy.
Hatokaliotsy a vlastně téměř celý jihozápad Madagaskaru je velmi odlehlé místo. Kromě několika málo velmi nekvalitních cest neexistuje do těchto, stovky kilometrů od civilizace vzdálených končin žádné spojení. Osídlení je velmi řídké a jednotliné vesnice jsou – až na malé vyjímky – vlastně pohými osadami o několika málo slamněných chýších. Veškerá obživa domorodého obyvatelstva je založena na zemědělství (chov skotu, rybolov, pěstování několika druhů zemědělských plodin a výroba dřevěného uhlí – viz dále). Jakákoliv technika či mechanizace zcela chybí. Z těchto důvodů neproudí do celé oblasti žádní návštěvníci ani turisté. Tento faktor, který je v mnohých jiných částech světa svým vlivem na přírodu jedním z nejzávažnějších, lze v Hatokaliotsy pominout (viz ale také následující bod 3).
 
 

Obr. 4. Počet obyvatel žijících v okolí Hatokaliotsy a jejich rozložení v krajině (uprqaveno podle Battistiniho, 1964a a Battistiniho, 1964b). Nutno však zdůraznit, že místo pobytu lidí se během roku výrazně mění zejména v závislosti na sezónní migraci pastevců se stády.

 

Vliv člověka se přírodu se tedy v Hatokaliotsy zužuje na vliv domorodých obyvatel na přírodu, který má několik různě závažných trendů.
1. Výroba dřevěného uhlí – Pravděpodobně nejvážnější ohrožení lokálních biotopů. Kvalitní dřevo je v trnitém buši celkem vzáckou surovinou. Výchozím materiálem pro výrobu dřevěného uhlí se proto stávají i velmi vzácné a endemické druhy rostlin (např. Alluaudia montagnaci je endemitem pouze pro Hatokaliotsy). Každodenní používání dřevěného uhlí je zvyk obecně rozšířený po celém Madagaskaru a proto se uhlí vyrábí velké množství. Obyvatelé vesnic v okolí Hatokaliotsy mají velmi omezené zdroje sladké vody a v některých obdobích roku nemají vodu vůbec. Kupují tedy vodu od řidičů nákladních aut, kteří pravidelně projíždějí a platí za ni právě dřevěným uhlím. Nejvýrazněji jsou výrobou dřevěného uhlí postiženy právě rostliny z rodů Didierea a Alluaudia, které v místních podmínkách poskytují nejvíce kvalitní dřevní hmoty. Bohužel se jedná právě o jedny z nejpozoruhodnějších a nejvzácnějších rostlin.
Tam, kde není co pít, nepomohou zákazy. Nepomůže ani zařazení příslušných druhů rostlin do žádného z dodatků Washingtonské konvence ani do jiných “červených” seznamů. Jednak se o tom místní lidé sotva dozvědí a i kdyby, jak jim to pomůže?
2. Pastva bobytka  – Skotu je v oblasti Hatokaliotsy ve srovnání s jinými částmi jihozápadního Madagaskaru málo. Vzhledem ke srážkovým poměrům je však jeho vliv značný. Skot jednak odčerpává pitnou vodu, kterou by mohli používat lidé. To vede ke zvýšené produkci dřevěného uhlí. Mezi lidmi přežívá tradice, podle níž určuje počet hlav ve stádu zámožnost a vlivnost majitele. V mnoha případech proto lidé chovají více dobytka, než kolik potřebují.
V průběhu roku dochází k sezónní migraci pastevců se stády, kteří se stěhují na značnou část roku od pobřeží směrem do vnitrozemí (Battistini, 1964a). Některé oblasti jihozápadního Madagaskaru jsou vlivem pastvy již značně devastovány. Příkladem může být okolí vesnice Beheloka (asi 70 km severně od Hatokaliotsy), kde byla původní společenstva trnitého buše zcela zničena a na jejich místě vzniklo společenstvo podobné savanám afrického typu. Jediným druhem keřového patra je zde Euphorbia  stenoclada, která odolala díky své jedovatosti. Můžeme tedy říci, že zvýšená pastva vede k celkové degradaci původních společenstev a zástupná společenstva, která na devastovaných místech vznikají mají jen velmi chudou druhovou skladbu. Redukcí druhové diverzity jsou poznamenána zvláště některá  vegetační patra.
3. Obchod se zvířaty – Jak jsme se již zmínili, celé rozlehlé území jihozápadního Madagaskaru je poměrně málo navštěvováno turisty. Ti, kteří sem však přeci jen přijíždějí jsou až na malé vyjímky lidmi, kteří mají nějaký zájem o místní přírodu. V mnoha případech jsou to spíše obchodníci s rostlinami a se zvířaty než opravdoví milovníci přírody. Přesto, že na jihozápad přichází těchto lidí nesrovnatelně méně než do jiných částí ostrova, mohou být pro některé druhy rostlin a ještě více pro některé druhy zvířat reálným nebezpečím. Např. populace mnoha druhů plazů jsou jen nepočetné a omezené na velmi malé území. V extrémních případech může jediný necitlivý „zásah“ způsobit zničení celé populace.
4. Introdukce    – Introdukcí v tomto případě rozumíme jednak introdukci synantropních živočichů a jednak zavlečení kulturních rostlin a plevelů. Vzhledem k velmi řídkému osídlení jsou synantropní hlodavci a hmyz zanedbatelným problémem. Výskyt těchto zvířat nebyl ve volné přírodě v Hatokaliotsy zaznamenán. Omezují se pouze na okolí lidských sídlišť a jejich populace se udržují v přijatelných mezích. Mnohem nebezpečnějším jevem jsou zplaňující kulturní rostliny (např. Agave americana, Agave sisalana či Opuntia aff. ficus-indica; A. sisalana se ještě před 20 až 25 lety masově pěstovala, dnes se však stala komerčně nezajímavou plodinou a mnohé plantáže zůstaly ležet ladem). Tyto rostliny nacházejí ke svému životu výhodné klimatické podmínky bez přirozených nepřátel. Konkurence původních rostlin je potlačena pastvou dobytka. Na mnoha místech na hranicích Hatokaliotsy již zarůstají velké plochy těmito introdukovanými rostlinami a vytlačují původní vegetaci. Vedle pálení dřevěného uhlí se podle nás jedná o největší hrozbu původním společenstvům. Pozoruhodné je, že tyto rostliny z nějakého (dosud nezjištěného) důvodu „vadí“ i místnímu obyvatelstvu, které je čas od času vypaluje. Hatokaliotsy je v současné době introdukovanými rostlinami ohroženo jen na svých okrajích
5. narušení vodního režimu – Zvýšená koncentrace lidí v okrajových částech Hatokaliotsy způsobuje značný úbytek vody v krajině (nejvíce se na něm podílí skot). Opět se to však týká spíše okrajových částí území. Vlastní Hatokaliotsy leží na náhorní planině se značně propustným vápencovým podložím. Rostliny a živočichové, kteří zde žijí jsou extrémnímu nedostatku vody přizpůsobeni (ostatně po většinu roku valná část vodních zdrujů stejně vysychá). Není proto nutné se obávat degradace společenstev v důsledku nedostatku vody.

4. ZÁVĚR

Hatokaliotsy je unikátním stanovištěm, kde se do dnešních dnů zachovala pozoruhodná společenstva rostlin a živočichů ve své původní, ničím nenarušené podobě. Počet obyvatel v oblasti však pomalu vzrůstá a rozšiřuje se i jejich činost. Hatokaliotsy je jednou z nejřidčeji osídlených enklán na celém Madagaskaru a proto mu bezprostřední ohrožení se strany člověka hrozí snad jen na jeho hranicích. Pro budoucí desetiletí by však mělo získat statut chráněného území, aby mohlo být zamezeno expanzi člověka do těchto míst. Hranice území, tak jsk je stanovili Nicoll a Langrand jsou vyhovující. Přesto, že úzký pás země při samém břehu moře je značně odlišný od vlastního Hatokaliotsy hlouběji ve vnitrozemí, nedoporučujeme posunout hranici až na pobřeží. Tento pás je hustěji osídlen a lidská činnost zde již zanechala své stopy na přirozených společentvech. Tento pás by měl být i v budoucnu vymezen přiměřené hospodářské činnosti místních obyvatel – sníží se tím jejich vliv na vlastní území Hatokaliotsy. Problematičtější je situace při východní hranici Hatokaliotsy, kde trnitý buš pozvolna přechází v pastviny a jinak degradovaná společenstva. Zde by měla být hranice přesně chráněného území přesně vymezena a mělo by být zabráněno volnému pohybu stád směrem do hatokaliotsy. Bylo by také vhodné vymezit zde jakési ochrané pásmo, které minimalizuje možný vliv degradovaných společenstev na původné formace trnitého buše. Vzniklé chráněné území by bylo vedle rezervace Tsimanampetsotsa vzdálené asi 100 km jediným místem ochrany světově unikátního společenstva.

LITERATURA

Albertin L., a kol., 1992: Madagaskar: Mensch und Natur im Konflikt. Birkhäuser Verlag, Basel – Boston – Berlin
Battistini R., Richard-Vindard G., 1972: Biogeography and Ecology in Madagascar, W. Junk, The Hague: 766 pp
Battistini R., 1964a: Étude géomorphologique de l´extréme sud de Madagascar, Cujas edit., Paris: 636 pp
Battistini R., 1964b: Geographie humaine de la plaine cotiere mahafaly (These complementaire de Doctorat publie), Cujas edit., Paris: 197 pp
Eisenberg J. F., Gould E., 1970 The Tenrecs: A study in Mammalian Bahavior and Evolution. Smithsonian Institution Press, Washington
Glaw F., Vences M. (eds.), 1992: A Fieldguide to the Amphibians and Reptiles of Madagascar, Köln
Guibé J., 1958: Les Serpents de Madagascar, Mem. Inst. Sci. Madagascar A/12: 189 – 260
Jacobsen H., 1983: Das Sukkulentenlexikon, VEB Gustav Fischer Verlag, Jena
Jenkins M. D. (ed.), 1987: Madagascar: An Environmental Profile, IUCN, UNEP, WWF, Gland and Cambridge
Lolly A., Oberlé Ph., Albignac R., 1984: Key Environments Madagascar, Pergamon Press
Keraudren M., 1961: Quelques aspects des formations xérophiles du sud de la République Malgache, Bull. Soc. Bot. Fr. 108/1 – 2: 73  – 79
Koechlin J., 1972: Flora and vegetation of Madagascar. in: Battistini R., Richard-Vindard G.: Biogeography and Ecology in Madagascar, W. Junk, The hague
Mittermeier R. A., Rakotovao L. H., Randrianasolo V., Sterling E. J., Devitre D., 1985: Priorités en matiere de conservation des especes a madagascar,  UNEP, UICN, WWF, Gland
Nicoll M., Langrand O., 1989: Revue de la conservation et des aires protégées, WWF Gland, Suisse
Rabinowitz P. D., Coffin M. F., Falvey D., 1983: The separation of Madagascar and Africa, Science 220: 67 – 69
Rakotovao L., Barre V., Sayer J., 1988: L’Equilibre des Ecosystemes forestiers a Madagascar, UICN Gland Suisse et Cambridge
Rauh W., 1975: The Didiereaceae, Ashingtonia 2: 2 – 5
Rowley G. D., 1983: The Adenium and Pachypodium Handbook, Botley

PODĚKOVÁNÍ

Autoři by chtěli vyjádřit vřelý dík pracovníkům madagaskarské pobočky WWF, zejména paní Sheile O´Connor a panu O. Langrandovi za mnohé cenné rady a podněty týkající se jednak ekologie a problematiky ochrany životního prostředí na Madagaskaru ale téké zcela praktických otázek spojených s terénním výzkumem v extrémních podmínkách madagaskarského jihozápadu.
Dále patří náš dík také Panu a paní Rasolosonovým za užitečnou a významnou pomoc při orientaci v místních poměrech.
Za trvalou podporu naší práce děkujeme dále paní J. Rivert, panu Ch. A. Domerqueovi a mnoha dalším, kteří také pomohli nezanedbatelným dílem.
Za finanční pomoc a morální podporu jsme hluboce zavázáni zejména letecké společnosti Air Madagascar. Dále se na projektu HATOKALIOTSY finančně podíleli:
– Česká spořitelna a. s. – pobočka Ústí nad labem
– firma SWAH, spol. s r. o.
– magazín Koktejl
– Ekoagrobanka a. s.
– stavební firma Ipars
– Česká pojišťovna a. s. – pobočka Ústí nad Labem
– firma Made in Switzerland, obchodní společnost
– reklamní agentura Slunce, spol. s r. o.
Také jim patří, v neposlední řadě, náš dík.

Domovská stránka Pavla Hoška	Domovská stránka Expedice LEMURIA