published in: Vesmír 80, 2001: 378

IVO JENIŠ: Tesaříci / Long-horned Beetles. Distenidae, Oxypeltidae, Vesperidae, Anoplodermatidae & Cerambycidae I. (Vesperidae & Cerambycidae Evropy / of Europe I.), Ateliér Regulus, Zlín 2001, 336 stran, náklad a cena neuvedeny

Pavel Hošek

Tesaříci (Cerambycidae) jsou mezi entomology, a zejména amatérskými broučkaři a sběrateli, skupinou velmi oblíbenou, ne-li vůbec nejoblíbenější. Není proto divu, že dnes o ní existuje bohatá přehledová literatura, často velmi výpravná. K ní jistě patří i nejnovější publikace Iva Jeniše, která představuje první část rozsáhlejšího projektu. Oproti jiným takovým publikacím vyniká hned v několika směrech.
1. Zpracovává tesaříky Fennoskandie, britských ostrovů, atlantské Francie, hercynské střední Evropy a části alpskokarpatské oblasti, tedy skutečného biogeografického celku, který je vymezen přírodními podmínkami, a nikoliv administrativními hranicemi států, jak tomu bývá v mnoha jiných obdobných dílech. (Další díly, které se připravují, se budou zabývat podobně vymezenými oblastmi – např. Středomořím, čili balkánskou, apeninskou a iberskou oblastí.)
2. Mimo vlastní přehled středoevropských druhů je velký prostor v úvodu knihy věnován rozmanitosti tesaříků v celosvětovém měřítku. Na téměř 300 fotografiích dokumentuje barevnou i tvarovou pestrost čeledi. Teprve po jejich shlédnutí si lze učinit představu o skutečné „rozmanitosti“ evropských tesaříků.
3. V knize jsou uvedeny všechny druhy, které ve vymezené oblasti žijí. Všechny jsou také vyfotografovány a u druhů, kde je to zapotřebí, nechybí ani přehled jejich variability.
4.  Atlas je uspořádán moderní metodou. Většina informací je uvedena pomocí obrázkových ikon a mapek. Zabere sice pár chvil, než se čtenář ve všech symbolech zorientuje, ale konečný výsledek je ohromující – stačí mrknout na příslušnou stránku a člověk okamžitě vstřebá spoustu informací, které by jinak získal jen pečlivým pročítáním.
Lze-li knížce vůbec něco vytknout, pak snad jedině malé rozměry brouků na obrazových tabulích. Výrazné zvětšení obrázků by ale znamenalo také zvětšení rozsahu publikace, a tudíž i její ceny.

Knihu lze objednat u vydavatelství Ateliér Regulus (tel.: 067/7592250, fax: 067/7592280)
 
Sběr hmyzu na světlo je činnost hodná pavouka křižáka. Entomolog – podobně jako jeho osminohý kolega z kmene členovců – má svou vlastní síť – jen komfortnější, se světlem. U ní celou noc tiše a trpělivě sedí, stoicky snáší nájezdy bodavého hmyzu a co chvíli se zvedne, obejde loviště a sesbírá nejzajímavější exempláře. Důležitý je výběr místa lovu. Musí to být vždy na nějakém návrší, aby bylo světlo vidět. Musí to být blízko lesa, aby měl hmyz odkud přiletět. Musí to být u lesa primárního, tam žije hmyzu nejvíc. Musí to být na místě, kde nefouká vítr, aby hmyz vůbec mohl přiletět. Musí to být tam, kde neobtěžují domorodci. Musí to být také ve vhodné roční době, jinak žádný hmyz nepřiletí. Musí to být v okamžiku, kdy je optimální počasí – je pod mrakem, lehce poprchává a tak jednou za dvě tři hodinky prudčeji sprchne, a vzápětí se udělá dusno. Musí to být tam, kde se dá postavit alespoň malinkatý stan. Ne kvůli entomologovi, ten nikoho nezajímá, ale nasbíraný hmyz se nesmí poškodit. Prostě musí to být na místě, jaká existují asi tak dvě na světě.  
Snímek © Pavel Hošek
 


Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška