 |
Sběr hmyzu na světlo je činnost
hodná pavouka
křižáka. Entomolog – podobně jako jeho osminohý kolega z kmene členovců
– má svou vlastní síť – jen komfortnější, se světlem. U ní celou noc
tiše
a trpělivě sedí, stoicky snáší nájezdy bodavého hmyzu a co chvíli se
zvedne,
obejde loviště a sesbírá nejzajímavější exempláře. Důležitý je výběr
místa
lovu. Musí to být vždy na nějakém návrší, aby bylo světlo vidět. Musí
to
být blízko lesa, aby měl hmyz odkud přiletět. Musí to být u lesa
primárního,
tam žije hmyzu nejvíc. Musí to být na místě, kde nefouká vítr, aby hmyz
vůbec mohl přiletět. Musí to být tam, kde neobtěžují domorodci. Musí to
být také ve vhodné roční době, jinak žádný hmyz nepřiletí. Musí to být
v okamžiku, kdy je optimální počasí – je pod mrakem, lehce poprchává a
tak jednou za dvě tři hodinky prudčeji sprchne, a vzápětí se udělá
dusno.
Musí to být tam, kde se dá postavit alespoň malinkatý stan. Ne kvůli
entomologovi,
ten nikoho nezajímá, ale nasbíraný hmyz se nesmí poškodit. Prostě musí
to být na místě, jaká existují asi tak dvě na světě.
Snímek © Pavel Hošek |