Expedice LEMURIA

kamera: Jiří Bálek, text: Pavel Hošek

V únoru letošního roku  opustila čtveřice biologů Českou  republiku. Cílem expedice  LEMURIA, jak svou výpravu  nazvala, byl ostrov Madagaskar,  přitažlivý právě svou unikátní  přírodou.
Krátce po příletu zamířila  expedice na jihozápad ostrova, do  míst, kterým se v odborné  literatuře říká spiny desert,  neboli trnitá poušť. Vypůjčeným  landroverem dorazila do oblasti,  kterou domorodci nazvali  Hatokaliotsy. Jde o nejsušší  místo Madagaskaru prozatím se  stále ještě zachovalým původním  společenstvem rostlin a  živočichů.
V roce 1956 bylo Hatokaliotsy  navrženo na chráněné území. Jeho  rozloha činí přibližně 22 000 ha,  a není tedy nijak zvlášť  rozlehlé. Do dnešních dnů nebyl  však návrh malgašským  ministerstvem lesů a vod  akceptován. Důvod je jednoduchý.  Není dost dobře možné vyhlašovat  národní park nebo rezervaci v  místech o nichž není prakticky  nic známo. V Hatokaliotsy zatím  nikdo neprovedl ani ten  nejzákladnější ekologický  průzkum. Není dokonce ani přesně  známo, jaké druhy rostlin a  živočichů zde žijí.
Příroda Madagaskaru je  skutečně ojedinělá ale i  neobyčejně křehká. Potřebuje  ochranu více než kterékoliv jiné  místo na naší planetě. Suché  oblasti jihozápadu pokryté  trnitým bušem jsou tím  nejunikátnějším co na ostrově  vzniklo a zároveň - alespoň zatím  jsou i nejméně narušeny činností  člověka. Je proto potřeba učinit  základní opatření, která by  zaručila existenci původních  společenstev i do budoucna.
Základním předpokladem pro  účinnou ochranu organismů by měla  být co nejúplnější inventarizace  druhů. V praxi to znamená  nafotografování větších druhů  živočichů a rostlin a sběr hmyzu  a dalších přírodnin. Získaný  materiál poslouží později k  určení neboli determinaci  jednotlivých druhů celým týmem  specialistů z muzeí a vědeckých  institucí u nás i v zahraničí.  Úkolem expedice je veškerý  získaný materiál řádně ošetřit a  opatrovat po celou další cestu.
Botanikům usnadňují práci již  samy rostliny. V jediném semínku  lze přivézt do skleníku třeba i  takový strom, jakým je baobab. V  tropech však dokáží hnilobné  bakterie a plísně zmařit všechno  úsilí během několika hodin.  Podobný problém potkává i  entomologické sběry, které je  také nutno chránit před vlhkem a  škůdci.
V terénních podmínkách to  nemají členové expedice právě  lehké. Jihozápad Madagaskaru je  nejhůře přístupnou částí ostrova  a ani terénní landrover se  nedokáže vypořádat se všemi  nástrahami, které pro něj ne  právě nejkvalitnější cesty  přichystaly. Kupříkladu tento asi  deset metrů dlouhý úsek cesty  zvládl s největším vypětím až po  třech hodinách.
Dalším velkým problémem těchto  končin je extrémní sucho. I když  v čase působení expedice panovalo  období dešťů, bylo někdy nutné  cestovat za vodou sto i více  kilometrů. V tomto terénu to  představuje deset i dvanáct hodin  nepřetržité jízdy. Při všech  nesnázích bylo nutné splnit  hlavní úkol expedice - započít s  ekologickým mapováním  Hatokaliotsy.
Poté co expedice LEMURIA  ukončila svou práci v  Hatokaliotsy, pokračovala  v poznávací výpravě po ostrově.  Biolog, aby mohl objektivně  hodnotit ekologickou situaci  určitého, byť malého území, je  nucen seznámit se s širšími  souvislostmi, poznat i jiná místa  ostrova.
Proto členové expedice  postupně navštívili i tropický  deštný les na východním pobřeží,  horské mlžné lesy a opadavé lesy  na severu i lidmi již zcela  pozměněnou a poničenou krajinu  náhorní pahorkatiny.
Samozřejmě i v těchto místech  plnila expedice některé dílčí  úkoly. Významná byla spolupráce  s WWF, mezinárodním fondem na  ochranu divoké přírody v národním  parku Montagne d’Ambre. Zde  natáčela expedice pro WWF  výchovný pořad, který se týkal  projektu znovuzalesňování  vykácených ploch a s tím  spojeného výchovného programu.  V současné době účastníci  expedice třídí a zpracovávají  získaný materiál. Zároveň se však  připravují k další cestě na  Madagaskar. Cíl jejich práce je  totiž dlouhodobý. Chtějí  vybudovat v Hatokaliotsy terénní  stanici a začít s dlouhodobým  výzkumem tohoto nanejvýš  zajímavého koutu Země. Stanice by  mohla sloužit i dalším  specialistům, kteří o výzkum  Hatokaliotsy usilují. Snad  výsledky jejich práce v budoucnu  pomohou vzniku nové rezervace.
Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška Zpět na domovskou stránku Expedice LEMURIA
Domovská stránka Pavla Hoška Domovská stránka Expedice LEMURIA