Umělci starověkého Egypta byli velmi dobrými pozorovateli a měli také schopnost zobrazovat živé tvory takovým způsobem, že i dnes můžeme podle kreseb a maleb identifikovat rodovou nebo druhovou příslušnost toho kterého zvířete. Např. medvěd na obrázku je jedním z několika poddruhů druhu Ursus arctos – buď U. a. syriacos nebo U. a. arctos. O druhém zvířeti můžeme také usuzovat mnohé. Rozhodně nejde o mládě, neboť ta nemívají kly. Tvar a poloha klů i chobotu odpovídají spíše stavu známému u mamutů než u recentních slonů. Nabízí se však také hypotéza, že by mohlo jít o miniaturní druh slona, známý i z dnešní doby ze střední Afriky. Starověký Egypt však s těmito oblastmi černého kontinentu neměl přímé spojení nutné pro transport živého slona. Kromě toho je také možné, že slon je na obraze pouhým symbolem slonoviny, jelikož muž nese přes rameno sloní kly. Co  přesně staroegyptský výjev představuje, to asi  nerozluštíme. Z fosilních nálezů je však jisté, že trpasličí mamuti a drobné formy dalších chobotnatců přežívali nejen na Sibiři (viz aktualitu S. Vencla) ale i na některých středomořských ostrovech, v jižní Evropě a v severní Africe až do pleistocénu.
(Nature 362, 288, 1993 a  369, 364, 1994)


Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška Zpět na domovskou stránku