Umělci starověkého Egypta byli
velmi dobrými pozorovateli a měli také schopnost zobrazovat živé tvory
takovým způsobem, že i dnes můžeme podle kreseb a maleb identifikovat
rodovou
nebo druhovou příslušnost toho kterého zvířete. Např. medvěd na obrázku
je jedním z několika poddruhů druhu Ursus arctos – buď U.
a.
syriacos nebo U. a. arctos. O druhém zvířeti můžeme také
usuzovat
mnohé. Rozhodně nejde o mládě, neboť ta nemívají kly. Tvar a poloha klů
i chobotu odpovídají spíše stavu známému u mamutů než u recentních
slonů.
Nabízí se však také hypotéza, že by mohlo jít o miniaturní druh slona,
známý i z dnešní doby ze střední Afriky. Starověký Egypt však s těmito
oblastmi černého kontinentu neměl přímé spojení nutné pro transport
živého
slona. Kromě toho je také možné, že slon je na obraze pouhým symbolem
slonoviny,
jelikož muž nese přes rameno sloní kly. Co přesně staroegyptský
výjev
představuje, to asi nerozluštíme. Z fosilních nálezů je však
jisté,
že trpasličí mamuti a drobné formy dalších chobotnatců přežívali nejen
na Sibiři (viz aktualitu S. Vencla) ale i na některých středomořských
ostrovech,
v jižní Evropě a v severní Africe až do pleistocénu. (Nature 362, 288, 1993
a
369, 364, 1994)
