Kůže jako sluchový orgán

U většiny žab, podobně jako i u jiných obratlovců, je ušní bubínek (tympanum) spojen s vnitřním uchem malou kůstkou, která přenáší vibrace bubínku k vlastnímu sluchovému orgánu. U rodu Atelopus je tomu však jinak. Většině ze 70 známých druhů tato kost chybí a dodnes bylo záhadou, jak slyší. A že skutečně slyší bylo ověřeno experimentálně přímo v terénu. Samci těchto drobných žabek jsou silně teritoriální a své území bedlivě střeží. Dávají přitom o sobě vědět hlasitým voláním na které ostatní jedinci reagují.
E. Lindquist a T. Hetheringtion studovali vzácný druh tzv. zlaté žáby (Atelopus zateki), která žije v Kostarice a v Panamě. Odhalili, že pokožka těchto žab je „naladěna“ na frekvenci 2 kHz, tedy právě na frekvenci žabího „zpěvu“. Oba vědci se domnívají, že se vibrace pokožky přenášejí na vnitřní orgány (zejména žaludek) a odtud stimulují sluchové nervy.
(New Scientist  152, 23, 7 december 1996)
Zpět na domovskou stránku Pavla Hoška
Domovská stránka Pavla Hoška